Praha 14. listopadu 2024 (PROTEXT) – Již od roku 1991 se každý rok připomíná 14. listopad jako Světový den diabetu. Tématem letošního roku je psychická a životní pohoda lidí s cukrovkou. Miliony diabetiků denně čelí problémům při zvládání svého onemocnění v práci, ve škole i doma…, což pro ně může být velmi náročné. Ačkoliv se mluví o zdravotních komplikacích cukrovky, péče o duševní zdraví je často opomíjena.

Diabetes mellitus je závažné metabolické onemocnění, které se projevuje zvýšenou hladinou glukózy v krvi, což bez léčby může vést k poškození cév, ledvin, očí a nervů. Cukrovka patří k nejrozšířenějším chorobám na světě – nemocí trpí až 537 milionu lidí. Tři čtvrtiny z nich přitom žije v zemích s nízkými a středními příjmy a 50 % případů cukrovky není diagnostikováno.[1]

Téměř dvě třetiny diabetiků mají strach ze zdravotních komplikací

Počet diabetiků se celosvětově zvyšuje, často se mluví o „epidemii cukrovky“. Také Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvádí, že v České republice počet lidí s cukrovkou dramaticky stoupá. „Každý třetí Čech nad 65 let trpí diabetem. Nárůst zaznamenáváme mezi 50. a 75. rokem života. S touto dynamikou bude v roce 2035 diabetem trpět každý 10. Čech bez ohledu na věk. Většina lidí onemocní diabetem 2. typu v důsledku nadváhy, obezity, konzumace alkoholu a kouření. K diabetu se často přidružují vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak, které zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění a demence. Velkým nebezpečím je, že cukrovka zpočátku nebolí. Výživa tkání se ale v důsledku diabetu postupně zhoršuje a vede k uzavírání tepen, neuropatii, selhání ledvin a ztrátě zraku,“ informuje Státní zdravotní ústav.[2] Důležité jsou ovšem nejen následky nemoci pro tělo, ale také pro duši: 63 % lidí s diabetem uvádí, že strach z komplikací souvisejících s cukrovkou ovlivňuje jejich životní pohodu. 28 % diabetiků považuje za obtížné zůstat pozitivní vzhledem k jejich stavu.[3]

Onemocnění urychluje i obezita a nedostatek pohybu

Existují dva hlavní druhy nemoci. Diabetes mellitus prvního typu se objevuje obvykle u dětí. Způsobuje jej nedostatečná produkce inzulinu, hormonu slinivky břišní. Převážnou většinu pacientů s diabetem (přibližně 90 %) však tvoří dospělí lidé s diabetem druhého typu. Příčinou je snížená citlivost tkání k inzulinu, který cukrem z krve, a tedy energií, zásobuje buňky a orgány v těle. Diabetes se může objevit i během těhotenství (tzv. gestační diabetes), po porodu ale mizí. Hladina cukru v krvi totiž v průběhu gravidity kolísá kvůli těhotenským hormonům, ovlivňujícím funkci slinivky. „Přestože vznik a rozvoj cukrovky ovlivňuje genetika, onemocnění urychluje i obezita a nedostatek pohybu. Největší riziko proto hrozí u osob, které mají špatné stravovací návyky a nedostatek fyzické aktivity. To vede k nadváze až obezitě, což zvyšuje riziko vzniku cukrovky. Není to přitom jen o cukru (tzv. jednoduchém sacharidu), ale vznik cukrovky může způsobit i vysoká konzumace tučných potravin. Tučné potraviny – tím myslím, hlavně zpracované potraviny, kde se vyskytuje kombinace cukru, špatných tuků (nasycených mastných kyselin) a také vysoký obsah soli. Také záleží na tom, kolik energie za den člověk příjme. I kalorický nadbytek s omezenou pohybovou aktivitou způsobuje vznik cukrovky,“ uvádí MUDr. Marta Klementová, vedoucí lékařka diabetologického centra DIAvize v Praze.

Vynález inzulinu dal diabetikům šanci na normální život

Světový den diabetu je příležitostí pro pacienty s cukrovkou, jejich rodiny, zdravotnické pracovníky i veřejnost, aby se spojili a zvýšili povědomí o diabetu. V rámci tohoto osvětového dne probíhá téměř 500 aktivit ve více než stovce zemí po celém světě. 14. listopad přitom nebyl stanoven náhodou. Mezinárodní diabetologická federace (IDF) jej určila jako Světový den cukrovky z důvodu, že právě v tento den se roku 1891 narodil Frederick Banting, kanadský lékař a nositel Nobelovy ceny, který společně s Charlesem Bestem objevil léčebné účinky inzulinu. Tím významně přispěl k možnostem léčby diabetu a dal milionům lidí šanci na kvalitnější život. „Pro diabetiky 1. typu neexistuje jiná možnost než dodat hormon inzulin z vnějšku. Takže až do 20. století, kdy kanadský lékař Frederick Banting inzulin objevil, funkční léčba cukrovky neexistovala. Běžná léčba diabetu 1. typu je spojena s inzulinovou pumpou, která pacientům dodává inzulin. Neléčená nebo špatně léčená choroba totiž způsobuje celou řadu přidružených zdravotních komplikací. Obecně lze říci, že po 20 letech trvání diabetu je některá z nich přítomna u 25–50 % diabetiků. U pacientů s diabetem mellitem 1. typu se potíže objevují obvykle po 10–15 letech trvání nemoci,“ vysvětluje diabetoložka MUDr. Klementová.

Moderní medicína pomáhá problémy zavčasu odhalit a řešit

Díky režimovým opatřením lze předejít mnoha zdravotním komplikacím, které se s cukrovkou pojí. Nejčastěji se diabetologové u svých pacientů setkávají s diabetickou retinopatií, tedy poškozením sítnice oka, nefropatií, která postihuje ledviny, a neuropatií, což je označení pro poruchy periferních nervů. Počáteční stadia těchto obtíží pacienti vůbec necítí, proto se je diabetologové snaží včas odhalit každoročními preventivními vyšetřeními, k nimž by měl každý diabetik pravidelně docházet. „Máme dnes nejen pokročilé nástroje, jak komplikace diabetu zavčasu odhalit, ale také se posunuly možnosti, jak nastalé potíže řešit. Jsme úspěšnější zejména v prevenci a v léčbě počátečních stádií těchto komplikací, kdy se nám lépe daří rozvoj komplikací zastavit nebo zpomalit. Máme k dispozici moderní léky, ať ve formě tablet, nebo injekcí. Lépe rozumíme mechanismu vzniku komplikací a pomocí edukace dokážeme pacienta poučit, jakým životním stylem bude zhoršení komplikací předcházet,“ popisuje diabetoložka MUDr. Klementová. Jednou z unikátních novinek je například český projekt Aireen. Díky umělé inteligenci lze u pacientů s cukrovkou odhalit pouhým pohledem do screeningové kamery diabetickou retinopatii – a to ještě dříve, než onemocnění začne pacientům působit problémy.

Umělá inteligence (AI) pomáhá chránit zrak diabetiků

Diabetik by měl každoročně absolvovat oční vyšetření z důvodu včasného záchytu závažné oční komplikace cukrovky jakou je diabetická retinopatie, která je druhou nejčastější příčinou slepoty v rozvinutých zemích. Podle MUDr. Marty Klementové trpí v ČR tímto nezánětlivým onemocněním sítnice v různém stupni závažnosti zhruba 100 tisíc, což je přibližně 10 % diabetiků. K zavedení AI vedlo i to, že z 1 miliónu diabetiků absolvuje každoročně oční vyšetření jen necelá polovina. „Diabetiky potřebujeme každoročně vyšetřit. Protože oční ambulance není nafukovací a jedná se o rutinní vyšetření, přišla společnost Aireen s řešením pro screening diabetické retinopatie s využitím umělé inteligence. Jedná se o certifikovaný zdravotnický prostředek, který z fotografie sítnice rozpozná přítomnost onemocnění a jeho stádium. Speciálním fotoaparátem vyfotíme sítnici a následně pak snímek vyhodnotí velmi výkonné počítače s AI“, vysvětluje princip fungování Aireen oftalmoložka MUDr. Jana Mikšovská z Oční kliniky NeoVize, kde jako první na světě začali Aireen využívat v praxi. Aireen je také prvním českým certifikovaným zdravotnickým prostředkem na bázi umělé inteligence. Certifikace navíc umožňuje, aby výsledek vyšetření měl stejnou váhu, jako by ho provedl lékař specialista. Proto je cenným pomocníkem nejen v ordinacích očních lékařů, ale také v diabetologických ambulancích, kde začala být umělá inteligence (AI) od roku 2023 využívána. AI tak zvyšuje dostupnost vyšetření očního pozadí diabetiků a šetří čas a kapacity oftalmologů, kteří je mohou věnovat jiný pacientům.

Zdravý životní styl je základ

Zásadní je prevence a pravidelná kompenzace cukrovky podle pokynů lékaře: udržování potřebné hladiny krevního cukru (jehož optimální hodnota je 5,5 mmol/l) a vyvarování se dramatických vzestupů a pádů této hodnoty. Dále je vhodné hlídat si cholesterol i krevní tlak. „Půl hodiny pohybu střední intenzity denně, např. rychlejší chůze, jízda na kole nebo práce na zahradě snižuje riziko diabetu o 30 %. Čas strávený sezením je vhodné každých 30 minut přerušovat lehkou aktivitou, dále nekouřit, pít neslazené nealkoholické nápoje – nejlépe vodu, jíst pestře a přiměřeně s dostatkem prospěšných tuků, ke každému jídlu přidat ovoce nebo zeleninu a myslet na udržování optimální tělesné hmotnosti,“ doporučuje Státní zdravotní ústav[4] preventivní opatření. Pravidelný pohyb navíc pomáhá i s udržením lepší životní pohody, odbourává stres a zlepšuje psychiku.

www.diavize.cz

[1] https://worlddiabetesday.org/about-wdd/

[2] https://szu.cz/aktuality/14-listopadu-si-kazdorocne-pripominame-svetovy-den-diabetu/

[3] https://worlddiabetesday.org/

[4] https://szu.cz/aktuality/14-listopadu-si-kazdorocne-pripominame-svetovy-den-diabetu/

Zdroj: DIAvize

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Praha 14. listopadu 2024 (PROTEXT) – Pražské služby poukazují na nebezpečný trend. Až příliš často vybuchují pracovníkům v ZEVO Malešice velké tlakové lahve především od takzvaných párty plynů takřka pod rukama. Tyto poloprázdné obaly přitom nepatří do žádné z popelnic ani kontejnerů.

Česká metropole se v rámci svozu a zpracování odpadu potýká s novou výzvou, narůstajícím množstvím tlakových lahví a bomb od takzvaných párty plynů, především oxidu dusného, známého pod označením rajský plyn. „Nádoby se stlačenými plyny jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku nebo zařízení, což se nám v ZEVO Malešice skutečně děje. Na půdě samotné spalovny s tím ale v současnosti bohužel nic nezmůžeme. Možnost účinně vytřídit velké tlakové lahve ze směsného komunálního odpadu v jeho objemu z celé Prahy momentálně neexistuje,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.

I proto se Pražské služby spolu s hlavním městem snaží, aby se obaly od oxidu dusného vůbec nedostaly do směsného komunálního odpadu. Navíc je na ně podle odborníků možné nahlížet jako na cenný kov, který se dá recyklovat donekonečna. Cílem je, aby občané věděli, kam takový odpad odložit. Ideálně v rámci zpětného odběru. Zcela prázdné, bez ventilu a přeřezané je přijmou ve sběrných dvorech nebo v některých výkupnách druhotných surovin a kovošrotech. „Třeba po propan-butanu je možné prázdnou zálohovanou bombu vrátit, nebo ji nechat znovu naplnit. Hasicí přístroje zase odevzdejte specializovaným firmám. Tento druh odpadu prostě není možné jen tak někam odložit bez rozmyslu,“ připomíná Komarnický.

Od jara roku 2023 hlásí ZEVO Malešice rapidní nárůst počtu explozí v kotlích – je jich i několik týdně. Průměrně jednou měsíčně kvůli tomu dochází k nucenému odstavení některého z kotlů. Jedna taková oprava stojí zhruba 100 až 200 tisíc korun. Směsný komunální odpad z celé metropole míří do ZEVO Malešice k energetickému využití. Tady z něj vzniká elektřina a teplo pro přibližně 20.000 pražských domácností. „Výbuchy velkých tlakových lahví ale mohou za určitých podmínek zastavit provoz celé spalovny a významně ohrozit bezpečnost osob i používané technologie,“ říká ředitel ZEVO Malešice Aleš Bláha.

Rošt i kotel jsou na určitý přetlak konstruované. Pokud tu exploduje větší tlaková nádoba v nevhodné poloze, může dojít k poškození roštu nebo stěn kotle s keramickou vyzdívkou. To se už v pražském ZEVO Malešice několikrát stalo. Po opravě se pak linka obratem vrátila do provozu. Pokud by však došlo k současnému vyřazení všech kotlů, musel by být veškerý směsný komunální odpad odkloněný na skládky. Tomu se snaží Pražské služby vyhnout.

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Barcelona (Španělsko) 14. listopadu 2024 (PROTEXT/PRNewswire) – Vedoucí představitelé barcelonské nemocnice Sant Pau a společnosti Huawei představili vizi, jak mohou digitální technologie zefektivnit chod nemocnic a zlepšit život pacientů.

Na akci konané v secesní budově barcelonské nemocnice Sant Pau promluvil například její ředitel doktor Alfons Torrego. Ve svém projevu nastínil současný stav digitální transformace ve zdravotnictví. Vyzdvihl projekty, které nemocnice Sant Pau v současné době realizuje, a popsal ideální cesty, jimiž by se digitální transformace a inovace ve zdravotnictví měly ubírat.

Doktor Josep Munuera, vedoucí Radiologické kliniky nemocnice Sant Pau, ve svém projevu hovořil o umělé inteligenci. Podle něj se jedná o účinný nástroj pro zlepšení a optimalizaci procesů, jako jsou zobrazovací diagnostika a vývoj prediktivních modelů. Munuera zdůraznil, že díky tomuto technickému pokroku by se mohly efektivnějším způsobem do praxe zavádět principy personalizované medicíny, tj. takové medicíny, která by léčbu přesněji a efektivněji přizpůsobovala individuálním potřebám pacienta.

Účastníci kulatého stolu upozorňovali na důležitost spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, díky níž se může zdravotnictví inovovat a zefektivňovat. Jako příklad uváděli spolupráci nemocnice Sant Pau se společností Huawei, v jejímž centru stojí otázka ukládání a zabezpečení dat. Podobná partnerství jsou pro bezpečnou digitální transformaci systému zdravotní péče zásadní. Zajišťují totiž ochranu citlivých údajů pacientů a zároveň pomáhají vybudovat moderní a efektivní infrastrukturu.

Aby nemocnice Sant Pau dokázala řešit složité výzvy moderní medicíny, neustále rozšiřuje portfolio užívaných technologií. Pod vedením doktora Josepa Munuery zahájila nemocnice činnost nové výzkumné skupiny v oblasti pokročilého lékařského zobrazování, umělé inteligence a radioterapie řízené obrazem.

Podobným příkladem je i doktor Abdel Hakim Moustafa, který v nemocnici Sant Pau vede projekt Dimension Lab, jež se zabývá 3D technologiemi. Jeho práce v oblasti 3D modelování, technologie digitálních dvojčat a 3D tištěných zdravotnických prostředků na míru zásadně ovlivnila místní přístup ke komplikovaným operacím. Umožňuje totiž naplánovat operaci na míru pacientovi, čímž zvyšuje přesnost a bezpečnost operačních výkonů. Díky využívání technologie virtuálního chirurgického plánování a digitálních dvojčat na výzkumném pracovišti Dimension Lab může nemocnice Sant Pau aplikovat principy personalizované medicíny. Nemocnice se tím zároveň stává jedním z vedoucích pracovišť, kde se odborné klinické znalosti snoubí s nejmodernějšími technologiemi.

Doktor Hakim Moustafa pohovořil o důležitosti mezioborové spolupráce. Popsal, jak biomedicínští inženýři, lékaři a zdravotní sestry v nemocnici Sant Pau společně vytvářejí nové standardy digitálního zdravotnictví. Cílem tohoto procesu je zlepšit péči o pacienty pomocí zapojení pokročilých personalizovaných zdravotnických technologií do klinické praxe.

Jak jsou digitální technologie přínosné a inovativní pro práci nemocnice Sant Pau, můžete vidět v dokumentárním seriálu Being Digi-Sapiens, který natočila společnost Warner Brothers Discovery s podporou společnosti Huawei.

Seriál moderuje YouTuberka Simone Giertz. Zmiňuje v něm, že v minulosti se zdravotní dokumentace skládala především z ručně psaných lékařských zpráv. V současnosti ale tuto dokumentaci tvoří velké množství dat, která mají řadu podob, například rentgenových snímků, záznamů sonografických vyšetření nebo CT skenů. Tato data musí být snadno dostupná, ale zároveň dostatečně chráněná pomocí nejodolnějších, nejspolehlivějších IT systémů.

S touto technologickou výzvou se nemocnici snaží pomoci společnost Huawei. Od roku 2020 je společnost Huawei předním strategickým partnerem nemocnice Sant Pau v oblasti nejmodernějších úložných systémů. Společnost Huawei nemocnici poskytla úložiště typu all-flash, díky němuž má zdravotnický personál v případě potřeby okamžitý přístup k údajům o pacientech. Úložiště disponuje nejnovějšími technologiemi pro zálohování a obnovu dat i pro ochranu před ransomwarem, díky nimž jsou údaje o pacientech chráněny tím nejspolehlivějším způsobem.

„Doufáme, že díky spolupráci s institucemi, jako je nemocnice Saint Pau, usnadníme život komunitám v celé Evropě, zvýšíme jejich bezpečnost a podpoříme jejich vzájemné propojení,“ uvedl Kenneth Fredriksen, senior viceprezident společnosti Huawei pro Evropu. „Společnost Huawei bude i nadále spolupracovat s organizacemi z různých odvětví, aby mohla všem lidem napříč společností přinášet inteligentní digitální řešení.“

Během nadcházející akce HUAWEI CONNECT 2024 Parispředstaví společnost Huawei evropskému publiku nové úložistě OceanStor Dorado All-Flash.

Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2555359/1.jpg

KONTAKT: Ma Xiaoxi, +86-15000258570, maxiaoxi1@huawei.com

Česká bankovní asociace (ČBA) pořádá pravidelnou on-line tiskovou konferenci, kde představí svou makroekonomickou prognózu 4Q 2024. O vývoji českého hospodářství, jaká se očekává inflace, nezaměstnanost, kurz koruny nebo úrokové sazby budou hovořit Michal Skořepa, analytik České spořitelny, Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky a Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.

Tiskovou konferenci můžete sledovat od 10:00.