Papež František v sobotu ve Vatikánu jmenoval 13 nových kardinálů, včetně prvního Afroameričana zastávajícího tuto vysokou funkci. Informovala o tom agentura Reuters.
Kardinálové byli jmenováni během obřadu známého jako konzistoř. Ten byl výrazně omezen kvůli koronavirové pandemii a místo obvyklých tisíců smělo do baziliky svatého Petra jen 10 hostů na kardinála. Papež dal každému prsten a tradiční červený klobouk známý jako biret.
9 z nově jmenovaných kardinálů je mladších 80 let a podle církevního práva se tedy mohou zúčastnit konkláve, aby si mezi sebou zvolili dalšího papeže poté, co papež František zemře nebo odstoupí.
Jednalo se o sedmý konzistoř od zvolení papeže Františka v roce 2013. Aktuálně papež jmenoval 57% kardinálů ze současných 128 možných členů. Z nich většina sdílí jeho vizi inkluzivní politiky.
Doposud jmenoval 18 kardinálů ze zemí, které nikdy žádného zástupce mezi kardinály neměly. Jedná se převážně o země z rozvojových oblastí. V sobotu získaly své první kardinály Brunej a Rwanda.
Evropa má ovšem stále mezi kardinály největší podíl, a to 41%. Od nástupu papeže Františka, prvního latinskoamerického papeže, se ale jedná o pokles. V roce 2013 byl podíl kardinálů z Evropy 52%.
S každou konzistoří papež František zvyšuje šanci na to, že jeho nástupce nebude z Evropy. Devět nově jmenovaných kardinálů pochází z Itálie, Malty, Rwandy, Spojených států, Filipín, Chile, Bruneje a Mexika.
Právě ze Spojených států, konkrétně z Washingtonu, pochází dvaasedmdesátiletý arcibiskup Wilton Gregory, který se stal prvním afroamerickým kardinálem.