Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj právě míří do Washingtonu napravit pokulhávající vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem podepsáním dohody o nerostném bohatství na Ukrajině. Její detaily nejsou známy, počítá se však s větším ekonomickým sblížením obou zemí, což dá Ukrajině jakési bezpečnostní záruky, že Rusko v blízké době nezaútočí znovu. Trump se pyšní svými vyjednávacími schopnostmi, dost možná se však podle serverů CNN a Politico chystá uzavřít s Ukrajinou dohodu nevýhodnou pro USA. Nikdo totiž neví, kolik nerostného bohatství v zemi je.
To podle CNN potvrzují i američtí analytici, ekonomové i současní i bývalí kongresmani. Geologický průzkum USA (USGS) uvedl, že Ukrajina má nulové prokázané zásoby vzácných nerostných surovin. „Obecně to neznamená, že tyto zdroje neexistují. Ale víme velmi málo o tom, co mohou nabídnout,“ zdůraznil Jack Conness, hlavní analytik společnosti Energy Innovation.
Donald Trump might have made a bad mineral deal with Ukraine.https://t.co/yegOI94O3k
— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) February 27, 2025
„Budeme kopat, kopat, kopat, kopat,“ tvrdil nadšeně ve čtvrtek před novináři Trump. Také on ovšem připustil nejistotu ohledně zisků pro USA. „Nikdy nevíte, kdy na to přijde. Víte, že kopete a možná zjistíte, že věci nejsou takové, jaké jste si mysleli, že tam jsou. Ale strávíme tam hodně času,“ upozornil americký prezident.
Podle ukrajinského ministerstva pro přírodní zdroje a životní prostředí se na Ukrajině nachází zhruba pět procent světových zásob vzácných nerostů kritických pro výrobu polovodičů, elektromobilů a high-tech zařízení, včetně grafitu, lithia, titanu, berylia a uranu. Ve skutečnosti je však obsah ukrajinského nerostného dědictví záhadou, upozornil server Politico. Odhady jsou totiž založeny na zastaralých průzkumech ze sovětské éry, prováděných mezi 60. a 80. lety minulého století. Informace o nich, často neúplné, jsou roztroušeny po celé zemi a stále se digitalizují.
Ukrajina tvrdí, že disponuje 20 tisíci prozkoumanými ložisky nerostných surovin a lokalitami. Jen osm tisíc z nich však bylo vyhodnoceno jako životaschopných. Před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 byla využívána méně než polovina z nich.
Náklady na těžbu a Putin
To však není jediný problém. I kdyby se podařilo potvrdit další ložiska, jejich rozpracování by trvalo velice dlouho, a stejně jako samotná těžba by bylo velmi nákladné. USGS odhaduje náklady na těžbu v deseti největších známých lokalitách na 15 miliard dolarů (375 miliard korun), včetně výstavby dolů a lomů a zhruba 20 nových zpracovatelských zařízení.
Jedním z největších nalezišť na světě je ložisko Novopoltavske. Nabízí velké nerostné bohatství, po němž tak Trump pase. Jeho rozpracování by však odhadem vyšlo státní kasu na 300 miliard dolarů. Hrozí tam totiž záplavy a sesuvy půdy. Mezi Trumpem a jeho vysněným nerostným bohatstvím však nestojí jen přírodní překážky, ale také ruský prezident Vladimir Putin, držící v hrsti několik klíčových ložisek.
Dvě se rozkládají v Ruskem okupované Doněcké oblasti. Jedná se o naleziště Azovske a Mazurivske. Ložisko Novopoltavske se zase vyskytuje v ostřelované Záporožské oblasti. Těžba tam není bezpečná, dokud trvá válka. Po uzavření mírové dohody by se to ovšem mohlo změnit. V první linii bojů se nacházejí i lithiová pole v Doněcké a Záporožské oblasti. Putin se pokusil využít situace a nabídnout Trumpovi ukrajinské zdroje nerostného bohatství v okupovaných oblastech ruskou armádou.
Dohoda o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou počítá se zřízením investičního fondu pro globální společnosti. Spravovat ho budou Spojené státy, čímž dostanou americké firmy přednostní právo na těžbu a podílet se na rekonstrukci válkou zničené země (to platí pro americké developery). Ukrajina bude podle této dohody odvádět do fondu polovinu zisků ze svého nerostného bohatství, dokud nedosáhne 500 miliard dolarů. Na ukrajinském území budou provozovat své podniky americké společnosti, čímž poskytnou zemi jakousi ochranu před ruskou hrozbou. Zatím není jasné, jaké konkrétní (a pokud vůbec nějaké) bezpečnostní záruky dohoda Ukrajině poskytne. Trump odmítá poslat do země americké vojáky i její přijetí do Severoatlantické aliance (NATO). Probíhají však jednání o amerických dodávkách zbraní. Trump tvrdil, že dá Kyjevu právo pokračovat v boji. Na druhou stranu říká, že USA a Rusko jsou blízko dohody o ukončení války, kterou se zavázal zastavit co nejrychleji.
Nakonec se může stát, že USA budou mít přístup k ložiskům, do nichž nebudou chtít americké firmy investovat. Trump se dost možná chystá podepsat dohodu, která nebude pro Spojené státy z ekonomického hlediska výhodná, hodnotí Politico. To však nejsou ani jeho slibovaná cla, která se chystá zavést navzdory varování amerických i světových ekonomů a americké centrální banky (Fed), jež se připravuje na návrat inflace k růstu.
