Polsko kvůli velkému přílivu nelegálních migrantů plánuje posílit svou hranici s Běloruskem. Země k tomu využije nové technologie včetně systému pohybových senzorů a kamer, uvedl v pondělí polský ministr vnitra. Informovaly o tom agentura Reuters a server Notes from Poland.
V srpnu Polsko začalo podél své hranice s Běloruskem stavět plot z žiletkového drátu, aby omezilo nelegální překračování hranice. Navzdory kritice, že s některými migranty zachází nelidsky. Připravovaná technologie by měla trvale posílit ochranu hranice.
Kromě výstavby plotu Polsko nasadilo 4 000 pohraničníků a 25 000 vojáků, aby posílilo svou hranici s Běloruskem, napsal deník Gazeta Wyborcza. Ve čtvrtek parlament schválil prodloužení nouzového stavu na hranicích o dalších 60 dní.
„Budujeme perimetr, systém pohybových senzorů s termokamerami, který okamžitě a přesně ukáže, kde se lidé shromažďují,“ řekl podle Reuters polský ministr vnitra Mariusz Kamiński v rozhovoru pro polský pravicový časopis W Sieci.
Kamiński dodal, že bylo přijato politické rozhodnutí s cílem zajistit odpovídající financování této iniciativy. Nové fungování na hranici podle něj bude podobné tomu na řecko-turecké hranici, přičemž Polsko se bude inspirovat i v Maďarsku nebo Španělsku.
Řecko na své pozemní hranici s Tureckem v severovýchodní oblasti Evros testuje technicky vyspělý automatizovaný systém ostrahy, který byl dokončen v srpnu. Úřady očekávají, že bude zprovozněn koncem roku. Zahrnuje kamery, bezpilotní letouny, pohybová čidla a radar poskytující informace dvěma pozorovacím věžím na hranici.
Polsko čelí kritice za zacházení s migranty
V posledních měsících překročily nebo se pokusily překročit hranice Evropské unie z Běloruska do Lotyšska, Litvy a Polska tisíce migrantů. EU obvinila běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka z podpory migrantů, především z Blízkého východu, k nezákonnému překročení hranic. Podle jejích představitelů jde o odvetu za bruselské sankce vůči Minsku.
V pátek polské úřady zaznamenaly 601 pokusů o nelegální překročení hranic za den, po tisících v srpnu a září. Polsko, které má jednu z největších evropských služeb pohraniční stráže, se již nějakou dobu snaží investovat do nových technologií pro lepší monitoring hranic.
Země čelila kritice za to, co mnohé nevládní organizace nazývají nezákonným navracením, pokud jde o migranty přicházející do Polska z Běloruska. Polsko zároveň podle neziskových organizací neposkytuje odpovídající přístřeší a podporu migrantům, kteří se do země již dostali.
Maďarsko má zkušenosti z vrcholu migrační krize
Maďarsko se dříve rovněž ocitlo pod palbou kritiky za zacházení s migranty. Stát používá bariéru z drátěného plotu vyztuženého ocelí. Zátaras je doplněn tepelnými senzory, kamerami, světlomety a reproduktory, které hlásí v několika jazycích.
Na vrcholu přistěhovalecké krize v roce 2015 se země stala předním hraničním přechodem pro statisíce lidí, kteří se vydali do Evropy.