V Rusku prudce rostou ceny potravin, zejména mléčných výrobků, zeleniny a slunečnicového oleje. Situace je podle CNBC natolik zoufalá, že některé jinak slušné občany nutí krást v supermarketech. O špatném stavu ruské ekonomiky napsal podle Business Insider i britský ekonom.
Kreml prezentuje světu svou ekonomiku jako neporazitelnou. Zoufalí Rusové mezitím kradou v supermarketech máslo a další základní potraviny, což podle televize CNBC vyvolává otázky o skutečném stavu izolované ruské ekonomiky.
„Náklady na základní potraviny v posledních třech letech rostou. Je to den ode dne horší a zrychluje se to, zvláště letos,“ popsal situaci doma Stanislav z Moskvy. Jeho příjmení redakce nezveřejnila z důvodů bezpečnosti.
Russian food prices are soaring — but no one dares blame Putin and the war https://t.co/jBRizdS1e8
— CNBC (@CNBC) November 25, 2024
„Záleží samozřejmě na druhu potravin,“ pokračoval Stanislav. „Některé ceny jdou dolů, například ceny pohanky. To je ale jediný příklad zlevnění. Všechny ostatní potraviny zdražují,“ uvedl muž. „Myslím, že je to asi o 10 až 40 procent.“
Ruská roční inflace dosáhla v říjnu 8,5 procent, což je výrazně nad čtyřprocentním cílem ruské centrální banky. Vysoká inflace ji přiměla minulý měsíc zvýšit úrokové sazby o 21 procent – nejvíce za posledních 20 let.
Šéfka banky Elvira Nabiullina Státní dumě sdělila, že ruská ekonomika téměř vyčerpala všechny své zdroje. Nezaměstnanost je podle ní na historickém minimu (2,4 procenta), přesto se s nedostatkem zaměstnanců potýká 73 procent podniků.
Místo másla zbraně
Vysoké úrokové sazby se zatím na cenách potravin neprojevují. Máslo od prosince zdražilo o 30 procent. Celkově rostly ceny hlavně mléčných výrobků, zeleniny (zejména brambor, které od prosince zdražily o 74 procent) a slunečnicového oleje.
Problém nejsou jen ceny potravin, ale i jejich nedostatek. Poptávka převyšuje nabídku, což vede k dalšímu zdražování. Zvýšení cen nevyhnutelně pocítí většina obyčejných Rusů, potvrdil ruský politický analytik Anton Barbashin.
„Inflace produktů je nyní základním hnacím motorem inflace jako takové,“ okomentoval situaci v Rusku Barbashin. „Nejvíce rostou ceny základního zboží, potravin a dalších osobních věcí,“ poznamenal. Rusové tak šetří a kupují méně kvalitní zboží.
Platí to však pouze pro venkovské oblasti a malá města. V Moskvě ekonomické dopady války na Ukrajině zatím nepociťují. Rusko se po jejím vypuknutí ocitlo v ekonomických problémech kvůli západním sankcím a nedostatku pracovní síly.
Moskva navíc upřednostnila výdaje na obranný průmysl před zemědělstvím. Jenomže i válečná ekonomika má své limity. V prvním letošním čtvrtletí ruský hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 5,4 procenta, v druhém o 4,1 procenta a ve třetím o 3,1 procenta.
Putin v těžké pozici
Růst ruské ekonomiky viditelně zpomaluje. Závažnost situace okomentoval podle webu Business Insider i Renaud Foucart, docent ekonomie na Lancaster University. Zatímco ruský hospodářský růst pohání válka na Ukrajině, ostatní oblasti ekonomiky upadají.
Po vypuknutí války uprchli ze země profesionálové a vzdělaní lidé, případně skončili na frontě. Rusku chybí asi 5 milionů pracovní síly a tento problém se bude zhoršovat, varoval ekonom. V zemi se navíc zhroutily přímé investice.
Tohle všechno staví ruského prezidenta Vladimira Putina do obtížné situace bez ohledu na výsledek války. Její prohra by pro něj znamenala konec, ale pokud zvítězí, nebude si moci dovolit obnovu a zabezpečení dobytého území.
Kremlu se vyplatí válku zmrazit. „Prodloužená patová situace může být pro Rusko jediným řešením, jak se vyhnout totálnímu ekonomickému kolapsu,“ napsal Foucart. „Ruský režim nemá žádnou motivaci ukončit válku a vypořádat se s ekonomickou realitou.“
Nemůže si dovolit vyhrát, nemůže si dovolit prohrát. Ruská ekonomika se zaměřuje na dlouhou a vyčerpávající válku. Foucart rovněž upozornili, že největší nadějí Ruska je stát se ekonomicky zcela závislým na Číně.
