Paleontologové v Královském ontarijském muzeu v Kanadě znovuobjevili fosilii hlavonožce starou 330 milionů let. Jedná se o dosud nejstaršího známého předka chobotnic. Zkamenělina byla původně nalezena v Montaně v 90. letech. Vědci upozorňují na vzácnost nálezu. Fosilie měkkých tkání se totiž většinou nedochovají. Informoval o tom deník The Guardian.
Paleontologové původně fosilii objevili ve vápencové formaci Bear Gulch v Montaně. V roce 1988 ji darem dostalo Královské ontarijské muzeum. Zatímco vědci studovali pozůstatky žraloků a dalších objevů z této oblasti, zkamenělina hlavonožce nepovšimnutě ležela v šuplíku, píše The Guardian.
Výzkumníci si však nedávno všimli deseti drobných chapadel otisknutých ve vápenci. Stude překvapivého exempláře byla publikována v časopise Nature Communications.
Podle analýzy fosilie bezobratlého, který dostal jméno Syllipsimopodi bideni po americkém prezidentovi Joe Bidenovi, paleontologové došli k závěru, že tento tvor žil o miliony let dříve, než se u chobotnic předpokládalo. Znamená to, že chobotnice žily ještě před érou dinosaurů.
Hlavonožec měřil pouze dvanáct centimetrů. Od dnešních chobotnic se lišil počtem chapadel. Současné chobotnice mají osm chapadel, tato pravěká jich měla deset, přičemž každé z nich mělo dvě řady přísavek.
Podle vzhledu chobotnice badatelé usuzují, že žila v mělkých vodách nějakého zálivu tehdejšího tropického oceánu.
Zkamenělina také vykazuje známky inkoustového váčku. S jeho pomocí pravděpodobně bezobratlý vystřikoval tmavou tekutinu, díky níž mohl unikat predátorům stejně jako moderní chobotnice.
Fosilie měkkých tkání jsou vzácnost
Nález je unikátní také tím, že se fosilie vůbec zachovala. Nejlépe se totiž dochovávají kosti, a ty chobotnice nemají.
„Fosilie měkkých tkání se nacházejí velice vzácně, s výjimkou několika málo míst. Je to opravdu úžasný nález. Předky dnešních chobotnic posouvá mnohem dál do minulosti,” řekl zoolog Mike Vecchione ze Smithsonian National Museum of Natural History.
Podle výzkumníků je S.bideni předek jak moderních chobotnic, tak vampýrovek, kterým se také říká upíří chobotnice či živoucí fosilie.
Jediným žijícím příslušníkem řádu vampýrovek je vampýrovka hlubinná žijící v hloubce jednoho kilometru. Podle fosilií vampýrovka hlubinná dosáhla největšího rozmachu v jurském období.