Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník získal doc. Ing. Jiří Jaroš, Ph.D., z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce v rámci Ceny Wernera von Siemense získala Mgr. Dáša Bohačiaková, Ph.D., z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Fotogalerie: Cena Wernera von Siemense v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník
Docent Jiří Jaroš byl nominován na Cenu Wernera von Siemense za mimořádný přínos vědě, vzdělávání, inovacím a rozvoji Vysokého učení technického v Brně. Je uznávanou osobností v oblasti superpočítačových technologií, jeho kariéra zahrnuje špičkový výzkum, excelentní pedagogiku i aktivní roli v akademickém vedení. Je spoluzakladatelem projektu k-Wave, který se během patnácti let stal globálním standardem v modelování medicínského ultrazvuku pro akademickou i průmyslovou sféru. Tento software má v současnosti více než 25 tisíc uživatelů a podporuje rozvoj personalizované medicíny. Jiří Jaroš je však také a možná především inovativním pedagogem, který své kurzy průběžně obohacuje o nejnovější poznatky z výzkumu i z praxe. Nebojí se zavádět do výuky nové postupy a své studenty motivuje zapojováním do mezinárodních projektů. Byl to právě on, kdo zpřístupnil národní superpočítače všem studentům fakulty, a tím jim umožnil pracovat se špičkovými technologiemi.
Výuka je divadelní představení
Na otázku, v čem se jako pedagog odlišuje od svých kolegů, Jiří Jaroš odpovídá: „Od malička jsem tak trochu showman, extrovert, který měl vždy potřebu být středem pozornosti. A to se logicky promítlo i do mého přístupu k výuce. Snažím se, aby to nebyla jen přednáška, ale spíš takové malé divadelní představení. Ale základem je pochopitelně příprava. Každou přednášku si pečlivě trénuji, procházím videozáznamy z minulých let, doplňuji nejnovější poznatky a ladím detaily tak, aby vše do sebe hezky zapadalo. V podstatě stavím příběh – s úvodem, zápletkou, rozuzlením i ponaučením. Teorii prokládám historkami ze života, včetně všech vědeckých karambolů, u kterých jsem měl tu čest být.“
Učení jako celoživotní vášeň
Stalo se ustáleným klišé, že se v každé době lamentuje nad špatnou úrovní současných studentů a vzpomíná na „staré dobré časy“. Je něco, co na dnešní generaci oceňuje? „Oceňuji, že stále existuje skupina zapálených studentů, kteří dělají věci s nadšením a dotahují je do úžasných výsledků. Občas se nám podaří vytvořit projekt, který je daleko za hranicí „běžné studentské práce“, a já ho pak se vzrušením prezentuji na vědeckém fóru. Na druhou stranu si nelze nevšimnout rostoucí pasivity a povrchnosti. Polovina studentů na přednášky nechodí, o dění na fakultě se nezajímá a jede na naprosté minimum. A to je v přímém rozporu s mou filozofií – dělat věci pořádně. Proto se snažím vymýšlet způsoby, jak je dostat zpět do přednáškových místností a laboratoří,“ říká Jiří Jaroš.
Vědkyně, která vytvořila „minimozky“ ve zkumavce
Dáša Bohačiaková se od bakalářského studia zabývá výzkumem kmenových buněk, za který již získala mnoho akademických cen. V současné době se specializuje na modelování Alzheimerovy nemoci a nádoru mozku s využitím kultivačních modelů mozkových organoidů – „minimozků“ ve zkumavce. Jako žena vědkyně v minulých letech dvakrát krátkodobě přerušila svoji vědeckou kariéru kvůli narození dětí a nutnému čerpání mateřské dovolené. I během této doby však aktivně pokračovala ve své vědecké práci a snažila se co nejvíce využít čas pro plánování experimentů, psaní grantů a publikací a v neposlední řadě vedení vlastního týmu Ph.D. studentek, z nichž některé již své práce úspěšně obhájily a byly za ně oceněny.
Fotogalerie: Cena Wernera von Siemense v kategorii nejlepší ženská vědecká práce
Když se daří, je to úžasný pocit
Téma kmenových buněk a jejich potenciální využití jako léku pro různé lidské choroby Dášu Bohačiakovou fascinovalo již od začátku studia molekulární biologie. Když se v literatuře objevil popis možnosti vytvoření „minimozečků“ z kmenových buněk a jejich využití při modelování neurologických onemocnění, byla to pro ni jasná cesta. „Nejtěžší je v biologii a základním výzkumu nenechat se odradit neúspěšnými experimenty a negativními výsledky a brát je ne jako porážku, ale jako výzvu ke zlepšení,“ říká laureátka. „Když potom experimenty začnou vycházet a podaří se vám složit dohromady pár kousků tohoto biologického ‘puzzle‘, tak je to úžasný pocit. Když jsme s kolegyní Terezou Váňovou viděly, že naše mozkové organoidy skutečně akumulují shluky proteinů, které se hromadí i v mozcích pacientů, tak jsme byly nadšené!
Odhodlání k vědě
Ve své kariéře Dáša Bohačiaková potkala řadu vědkyň, především z oblasti výzkumu kmenových buněk, které na ni udělaly dojem ne svojí vědeckou erudicí, ale svojí pokorou. „Čeho si na nich vážím, je to, že i když tyto ženy mají za sebou úspěšnou kariéru, dosáhly skvělých výsledků, tak přitom vždy o úspěších mluví jako o společném úsilí celého týmu, spolupracovníků a nestaví se do popředí na úkor ostatních. S takovými osobnostmi pak mám chuť si osobně pohovořit a následovat jejich vzor,“ říká.
Dáša Bohačiaková má také vlastní zkušenost, kterou získala v období, kdy byla s dětmi na mateřské dovolené. I když pokaždé bylo její přerušení vědecké kariéry krátké, pochopitelně bylo velmi náročné. „Věřím, že toto období, kdy byly děti malé, se mi podařilo překlenout nejen díky odhodlání se vědy nevzdát, ale zejména proto, že mě v mém snažení podpořil manžel a můj skvělý vědecký tým, bez kterého bych tu část mé kariéry jen tak nezvládla,“ zdůrazňuje.
Důležitá je motivace
Ocenění ženské vědecké práce v samostatné kategorii Dáša Bohačiaková považuje za důležité. Podle ní je to hlavně motivující – nejen pro ni samotnou a její tým v tom, že je jejich práce oceněna, je přínosná a má smysl ji dělat, ale hlavně pro ostatní kolegyně a další generace vědkyň, které se rozhodnou se na tuto dráhu nejen vydat, ale především na ní potom vytrvat, rozvíjet se, vymyslet něco nového a posunout hranice poznání ještě o kousek dál.
Cenu Wernera von Siemense pořádá již 27 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 51 odborníků a zástupců akademické obce. Svým rozsahem, výší finančních odměn i historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
