Premiér Šalamounových ostrovů Manasseh Sogavare vyloučil, že by v budoucnosti mohla vzniknout v jeho zemi čínská vojenská základna. Řekl to v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník The Guardian. Ostrovní stát v Tichomoří podepsal v dubnu s Čínou bezpečností smlouvu, podle Sogavareho však hlavním bezpečnostním partnerem Šalamounových ostrovů zůstává Austrálie.
„Mohu vás všechny znovu ujistit, že dohoda (s Čínou) nepočítá, že žádnou vojenskou základnou ani jinou vojenskou infrastrukturou či institucí,“ uvedl Sogavare. Podle něj by vznik čínské vojenské základy podkopal bezpečnost v regionu. „V momentě, kdy by vznikla zahraniční vojenská základna, bychom se stali nepřítelem,“ uvedl Sogavare.
Solomon Islands Prime Minister Manasseh Sogavare has given his firmest commitment yet that his country won’t allow Chinese military bases to be built in his territory.https://t.co/WC08RDQK4a
— Sky News Australia (@SkyNewsAust) July 14, 2022
Podle textu smlouvy s Čínou, který unikl na veřejnost v březnu, by ale vláda mohla povolat na ostrovy čínské bezpečnostní jednotky. To by se podle Sogavareho stalo v případě, že by Austrálie nebyla schopná poskytnout své vojáky či policisty.
Podle premiéra pro ostrovní stát zůstává hlavním bezpečnostním partnerem v oblasti Austrálie. Ta ale vznik bezpečností dohody s Čínou kritizovala kvůli obavám z posílení vlivu Pekingu v regionu. Kriticky se k smlouvě vyjádřily i Spojené státy či Nový Zéland.
Čína se snaží posílit svůj vliv v tichomořské oblasti skrze bilaterální dohody s ostrovními státy. Diplomatické vztahy s Čínou navázaly Šalamounovy ostrovy v roce 2019 poté, co ukončily oficiální vztahy s Tchaj-wanem. Stalo se tak několik měsíců po nástupu Sogavareho do úřadu premiéra.
Na konci loňského roku na Šalamounových ostrovech vypukly protivládní a protičínské protesty, které si vyžádaly několik obětí. Kvůli nepokojům Austrálie, Nový Zéland a další okolní země poslaly na 200 policistů a vojáků. Část obyvatel ostrovního státu, kde žije asi 700.000 lidí a jehož hlavou je britská královna Alžběta II. zastoupená generálním guvernérem, místní vládě vyčítala korupci ve státní správě, nedostatečné veřejné a zdravotnické služby či její intenzivnější orientaci na Čínu. Premiér ale nakonec v prosinci ustál hlasování o nedůvěře v parlamentu.