Vědci odhalili, že pořadí narození může mít významný vliv na duševní zdraví dětí, přičemž nejstarší děti a jedináčci jsou vystaveni zvýšenému riziku úzkosti a deprese. Co stojí za tímto jevem a jak mohou rodiče podpořit své děti v náročném prostředí moderní společnosti?
Nový výzkum od týmu Epic Research přináší překvapivá zjištění o vlivu pořadí narození na duševní zdraví dětí. Analýza zdravotních záznamů více než 180 000 dětí ukazuje, že prvorozené děti mají ve srovnání se svými mladšími sourozenci o 48 % vyšší pravděpodobnost výskytu úzkostí a o 35 % vyšší riziko deprese od osmi let. Podobně jsou na tom i jedináčci, kteří mají o 42 % vyšší riziko úzkosti a o 38 % vyšší riziko deprese od tohoto věku.
New Study Reveals A Downside To Being A Firstborn Or Only Child https://t.co/2JQd2KDuNs
— HuffPost UK (@HuffPostUK) October 25, 2024
Odpovědnost a očekávání prvorozených
Prvorozené děti a zejména nejstarší dcery často čelí tlaku, který souvisí s tradičními očekáváními v rodině. Lisette Schuitemaker, autorka knihy The Eldest Daughter Effect: How Firstborn Women Harness Their Strengths, popisuje, že tyto děti bývají vedeny k odpovědnosti, péči a samostatnosti již od útlého věku. Podle ní není překvapivé, že mezi nejstaršími dcerami nacházíme mnoho žen ve vedoucích pozicích. Přestože tyto charakteristiky mohou být prospěšné v pracovním a osobním životě, často je doprovázejí i negativní důsledky v podobě nadměrného stresu a pocitů úzkosti.
Podle biologické antropoložky Molly Fox z UCLA mají na duševní zdraví prvorozených dětí vliv také biologické faktory, které působí během těhotenství. Každé těhotenství přináší pro matku unikátní hormonální a imunologické změny, které mohou ovlivnit i vývoj dítěte. Fox například zjistila, že stres matky během prvního těhotenství může vést k časnějšímu nástupu puberty u nejstarších dcer, což by jim mohlo pomoci lépe zvládnout starost o mladší sourozence. Tento předčasný vývoj však také přináší vyšší riziko úzkostí a deprese.
Psychosociální tlaky a rodičovská úzkost
Dalším důvodem vyššího výskytu psychických obtíží u prvorozených dětí může být fakt, že rodiče přistupují k výchově svého prvního dítěte s menšími zkušenostmi a často s větší úzkostí. Mnozí rodiče si ještě nevytvořili rutiny a strategie, které později aplikují na své mladší děti, což může u prvorozených vést k větší psychické zátěži. Tato dynamika se může odrážet v chování a přístupu k dětem, přičemž prvorozené děti mohou být vystaveny vyšším nárokům a očekáváním.
Historicky bylo pro starší děti přirozené, že se podílely na péči o své mladší sourozence. Tento fenomén, známý jako „parentifikace“, má své evoluční kořeny a pomohl lidskému druhu přežít. V moderní společnosti, kde jsou rodiny často více izolovány od širšího rodinného kruhu, může však být tato zátěž pro starší sourozence obtížněji zvládnutelná. Molly Fox podotýká, že starost o mladší sourozence sama o sobě není špatná, ale v kontextu dnešního školního, pracovního a rodinného stresu může být vnímána jako břemeno.
Jak mohou rodiče podpořit duševní zdraví prvorozených a jedináčků?
Rodiče by měli mít na paměti, že každé dítě je jedinečné a může reagovat na své postavení v rodině různě. Podle Caleba Coxe z Epic Research je důležité, aby rodiče i odborníci na duševní zdraví přistupovali k dětem s ohledem na jejich individuální potřeby. Přestože riziko úzkosti a deprese může být u prvorozených dětí a jedináčků vyšší, neznamená to, že by mladší děti nemohly čelit podobným problémům. Klíčem je věnovat pozornost všem dětem bez ohledu na pořadí narození a poskytnout jim emocionální podporu a porozumění.
Výsledky této studie tak nejen poukazují na důležitost podpory duševního zdraví u dětí, ale také na potřebu vnímat vlivy, které mohou pocházet z rodinných dynamik.