Ruský prezident Vladimir Putin povolal do vojenské služby 160 000 mužů ve věku 18 až 30 let. Je to nejvyšší počet branců od roku 2011. Země se tak snaží rozšířit svou armádu v době pokračující války na Ukrajině. Informují o tom servery BBC nebo Euronews.
Jarní odvod k roční vojenské službě přichází jen několik měsíců poté, co Putin oznámil plán zvýšit celkový počet vojáků na téměř 2,4 milionu, z toho jeden a půl milionu v aktivní službě. Tento nárůst o 180 000 osob by měl být realizován během příštích tří let.
JUST IN 🔶
— Polymarket Intel (@PolymarketIntel) March 31, 2025
Putin orders 160,000 more Russians to be called up for military service – Politico. pic.twitter.com/YvAoKtKFYX
Podle viceadmirála Vladimira Cimljanského nově odvedení branci na Ukrajinu v rámci invaze, kterou Rusko nazývá „speciální vojenskou operací“, nasazeni nebudou. Přesto se objevily zprávy o tom, že nováčci byli do bojů vysláni už v prvních měsících války, a to i v pohraničních oblastech Ruska. Někteří z nich tam přišli o život.
Aktuální odvod, probíhající od dubna do července, přichází navzdory snahám USA o zprostředkování příměří. Boje pokračovaly i v úterý, kdy ruský útok na energetické zařízení v ukrajinském městě Cherson připravil o elektřinu 45 000 lidí. Moskva zároveň oznámila, že obsadila další ukrajinskou vesnici – Rozljiv v Doněcké oblasti.
Rusko pravidelně povolává brance na jaře a na podzim, přičemž letošní jarní odvod je o 10 000 vyšší než v roce 2024. Změna zákona, která zvýšila maximální věk pro odvod z 27 na 30 let, totiž počet mužů dostupných pro službu výrazně rozšířila.
Invaze má už statisíce obětí
Kromě pravidelných odvodů Rusko stále rozšiřuje svou armádu náborem smluvních vojáků a rekrutuje i tisíce mužů ze Severní Koreje. Země tak reaguje na značné ztráty na Ukrajině. Podle BBC zde padlo více než 100 000 ruských vojáků, přičemž reálný počet může být dvojnásobný.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku prosince uvedl, že Ukrajina od začátku války ztratila na bojišti 43 000 vojáků. Přesný počet padlých lze ale jen těžko ověřit a odborníci mluví o tom, že obě strany své ztráty záměrně podhodnocují.
Velikost ruské armády se od února 2022, kdy Putin nařídil invazi na Ukrajinu, ztrojnásobila. V prosinci 2023 ruské ministerstvo obrany zdůvodnilo další rozšiřování armády „rostoucími hrozbami“. A to jak v souvislosti s válkou na Ukrajině, tak kvůli „pokračujícímu rozšiřování NATO“.
Aliance se v reakci na ruskou agresi rozrostla o Finsko a Švédsko. Finsko, které má s Ruskem nejdelší hranici v NATO (1 343 kilometrů), se nyní připojuje k dalším státům sousedícím s Ruskem a plánuje odstoupit od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min. Podobný krok nedávno oznámily také Polsko a pobaltské státy, které se obávají ruské hrozby.
Finský premiér Petteri Orpo zdůraznil, že rozhodnutí obnovit používání protipěchotních min vychází z vojenských doporučení a že finští občané se nemají čeho obávat. Helsinky zároveň oznámily zvýšení výdajů na obranu – nově by měly dosáhnout tří procent HDP oproti loňským 2,4 procentům.
