Rada bezpečnosti OSN prodloužila dlouholetou mírovou misi mezi Sýrií a Izraelem na Golanských výšinách o šest měsíců. Zároveň vyjádřila obavy, že vojenské aktivity v oblasti by mohly vést k eskalaci napětí. Informovala o tom agentura Anadolu či server The Times of Israel.
V přijaté rezoluci Rada bezpečnosti zdůrazňuje, „že obě strany musí dodržovat podmínky dohody o stažení sil mezi Izraelem a Syrskou arabskou republikou z roku 1974 a svědomitě dodržovat příměří“.
Také vyjadřuje znepokojení nad tím, že „pokračující vojenské aktivity prováděné kterýmkoli aktérem v demilitarizované oblasti mají i nadále potenciál eskalovat napětí mezi Izraelem a Syrskou arabskou republikou, ohrozit příměří mezi oběma zeměmi a představovat riziko pro místní civilní obyvatelstvo a pracovníky OSN na místě“.
UN extends peacekeeping mission between Syria, Israeli-occupied Golan Heights https://t.co/Lhy1Efv740 pic.twitter.com/QkVLhofMb7
— Reuters (@Reuters) December 20, 2024
Rezoluci, kterou společně předložily Rusko a USA, podpořilo podle agentury Anadolu všech 15 členů Rady. Generální tajemník OSN Antonio Guterres byl vyzván, aby každých 90 dní podával zprávy o jejím provádění a situaci v regionu.
Dohoda o stažení
Dohoda podepsaná 31. května 1974 stanoví stažení Izraele ze všech oblastí hory Hermon, které obsadil během arabsko-izraelské války v roce 1973. Také z oblasti o rozloze přibližně 25 kilometrů čtverečních, která zahrnovala Quneitru a další lokality.
V dohodě o stažení je vymezena současná hranice mezi Izraelem a Sýrií spolu s doprovodnými vojenskými opatřeními. Vytváří dvě separační linie, izraelskou (modrou) a syrskou (červenou), s nárazníkovou zónou mezi nimi.
Na dodržování dohlíží mise UNDOF (Pozorovatelské síly OSN pro stažení), která má za úkol udržovat příměří mezi Izraelem a Sýrií. Od roku 1974 hlídá nárazníkové pásmo mezi zónami kontrolovanými Izraelem a Sýrií. Mandát UNDOF měl vypršet 31. prosince.
Spouštěčem byl pád Asada
Izrael obsadil většinu Golanských výšin během blízkovýchodní války v roce 1967 a později toto území anektoval, což mezinárodní společenství nikdy neuznalo. Po bleskové ofenzivě povstalců, která počátkem tohoto měsíce svrhla syrského prezidenta Bašára Asada, se do demilitarizované zóny přesunuly izraelské jednotky.
Izraelští představitelé tento krok označili za omezené a dočasné opatření k zajištění bezpečnosti hranic země. Kdy by měli být vojáci staženi však neuvedli.
Ozbrojené síly Izraele a Sýrie nesmějí podle ujednání o příměří do demilitarizované zóny, tzv. „oblasti separace“ o rozloze 400 kilometrů čtverečních, vstoupit.
