Reakce Moskvy na jakékoli vnější vměšování do událostí na Ukrajině nebo ohrožování Ruska bude blesková, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Na včerejším setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také ubezpečoval, že ruská ekonomika ustála nové sankce, které proti ní přijaly západní země v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu.
„Pokud se někdo rozhodne zvenčí vměšovat do toho, co se děje, a bude vytvářet z našeho pohledu nepřijatelné hrozby strategického charakteru, musí mít na paměti, že naše protiúdery budou bleskové,“ řekl Putin.
„Máme na to nástroje – takové, kterými se nemůže v současnosti pochlubit nikdo jiný. Ale my se chlubit nebudeme, budeme je používat, pokud to bude zapotřebí,“ nechal se slyšet ruský lídr. „Všechna rozhodnutí v tomto ohledu jsou již přijata,“ doplnil.
Ruský prezident v Petrohradě kromě toho tvrdil, že sankcím odolaly jak ruský bankovní systém, tak obchod, rubl, sektor dopravy a celá ekonomika. V důsledku sankcí po ruské invazi ale prudce klesla cena rublu, výrazně byl postižen ruský finanční sektor, centrální banka ztratila přístup k velké části svých zahraničních rezerv a ze země například odešla řada západních firem. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpověděl, že letos se ruská ekonomika propadne o 8,5 procenta. Bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin, který nyní stojí v čele státních kontrolorů, podle agentury Interfax řekl, že ruskou ekonomiku čeká větší krize než například v roce 2009 nebo během pandemie covidu-19. Kudrin také sdělil, že podle základního scénáře letos inflace v Rusku dosáhne 20,7 procenta.
Západní postihy proti ruské ekonomice Putin označil za „nešikovné“ a řekl, že Rusko zareaguje zavedením „větší svobody podnikaní“ a „otevřeností k férovému partnerství“. Zároveň ale podotkl, že je zapotřebí posílit stabilitu ruského vnitřního trhu, „průmyslovou suverenitu“ země a její „technologickou svrchovanost“. Po zahájení invaze na Ukrajinu oznámily přerušení činnosti v Rusku mnohé západní technologické firmy.
K válce na Ukrajině Putin řekl, že všechny cíle „speciální vojenské operace“ musí být splněny, aby obyvatelé Doněcké a Luhanské lidové republiky měli v dlouhodobé perspektivě záruku míru a bezpečí. Doněcká a Luhanská lidová republika jsou dva útvary, které na východě Ukrajiny v roce 2014 vyhlásili proruští separatisté. Moskva krátce před zahájením invaze na Ukrajinu uznala jejich nezávislost. Údajnou snahou zamezit útlaku jejich obyvatel, ke kterému podle Moskvy dochází, Rusko zdůvodňuje své vojenské aktivity na Ukrajině.
