Výbuch vrtné plošiny v Mexickém zálivu Deepwater Horizon známe jako největší ekologickou katastrofu v historii USA. Její následky podle vědců cítí podvodní ekosystémy ještě dnes. Zatímco velká část uniklé ropy byla odstraněna či degradovala zvětráváním, odolné zbytky se usadily na hlubinných sedimentech nebo při pobřeží. Napsal o tom web ScienceAlert a magazíny Cosmos a National Geographic.
Mexický záliv postihla v roce 2010 největší ekologická katastrofa v dějinách Spojených států. Vybuchla tam totiž vrtná plošina Deepwater Horizon provozovaná britskou společností BP.
Při tragédii, na níž natočil režisér Peter Berg úspěšný snímek „Deepwater Horizon: Moře v plamenech“, zahynulo 11 dělníků. Plošina hořela den a půl, přičemž se následně zřítila do moře. Do něj uniklo 620 000 tun ropy.
Ropná skvrna dosáhla rozměrů 180 000 kilometrů čtverečních. Následně dorazila k břehům USA, kde zasáhla pobřeží států Louisiana, Alabama, Florida a Mississippi. Celkem poznamenala 1730 kilometrů břehů. Rok po uzavření ropa kontaminovala 790 kilometrů pobřeží a v roce 2012 asi 320 kilometrů břehů Louisiany.
Deepwater Horizon Oil Spill Still Detectable 10 Years Later, Scientists Say https://t.co/p38r5UM1We
— ScienceAlert (@ScienceAlert) August 9, 2022
Část uniklé ropy se podařilo zlikvidovat spálením na hladině či rozbitím na malé kapičky chemickými látkami. Tento proces zadrží velkou část ropy v moři a sníží přímý dopad na pobřežní oblasti.
Vliv mělo také přirozené zvětrávání. Část ropy zkonzumovaly mikroorganismy, které se jí živí (malé kapičky navíc zkonzumují rychleji), případně ji rozptýlily proudy nebo se vypařila či rozpustila, vyplývá se studie publikované ve Frontiers in Marine Science.
Ropa úplně nezmizela
Upozorňují však, že odolné části ropy se dostaly například až do Perského zálivu, kde byly poprvé detekovány v roce 2020, i když v malém množství. Setrvat tam přitom mohou po celá desetiletí.
Ropu roznesl z Mexického zálivu vítr a proudy. Usadila se jak na mořském dně, tak při pobřežních oblastech. Detekovatelná přitom může být desítky let.
„Ropa zvětrává, zbytek se stává odolným vůči dalším rychlým změnám ve složení, což znamená, že pokud není odstraněn, zbytky ropy mohou zůstat v životním prostředí delší dobu a způsobit dlouhodobé narušení zasažených oblastí,“ citoval autory práce ScienceAlert.
Jaký vliv na životní prostředí přitom není úplně pochopen. Uniklá ropa přímo zabila stovky delfínů a velryb, napsal magazín National Geographic. Dále padlo za oběť 2000 ptáků a 470 mořských želv.
Ropa má podle vědců obrovský dopad na zdraví zvěře. To dokládá zmenšující se populace některých druhů v zasažených oblastech ještě více než 10 let po havárii.
Gulf oil spill „not over:“ Dolphins, turtles dying in record numbers http://t.co/cfPZaLRAki
— National Geographic Magazine (@NatGeoMag) April 8, 2014
Magazín Cosmos napsal, že uniklá ropa ovlivnila zdraví ptáků, měkkýšů a korálových útesů.
„Ropné skvrny uvolňují spoustu chemikálií a většina škod nastává poměrně brzy po úniku,“ uvedl vědec Edward B. Overton z Louisiana State University. Vliv však mohou mít i usazeniny po letech.
Dodal, že je potřeba pochopit chemikálie nacházející se v ropě a jejich reaktivní a fyzikální vlastnosti. Nejen, že pak porozumíme skutečným škodám na životním prostředí, ale budeme je moci zmírnit.
