Rusko nedaleko hranic s Finskem spaluje v závodě na produkci zkapalnělého plynu neobvyklé množství zemního plynu. Mohou za tím stát provozní či technické problémy, obchodní embargo západních států či nízký odbyt. Experti varují před dopadem spalování na Antarktidu, píše BBC.
Rusko poblíž hranic s Finskem v továrně na zkapalnělý plyn Portovaja spaluje neobvyklé množství zemního plynu, který se dříve vyvážel do Německa. Elektrárna spálí každý den podle odhadů plyn v hodnotě až 10 milionů dolarů.
Elektrárna patřící největšímu dodavateli zemního plynu do Evropy Gazprom znepokojuje odborníky už od června. V té době zaznamenali zvýšený nárůst tepla vycházejícího ze zařízení.
Climate change: Russia burns off gas as Europe’s energy bills rocket. Putin, by burning so much gas, is really exacerbating CO2 caused global warming. A real Bolsonaro like move https://t.co/ClvZMQIbmQ
— kirby griffin (@kirbygriffin17) August 26, 2022
Satelitní snímky americké agentury NASA ukázaly pravidelně se objevující velké plameny poblíž elektrárny, další důsledek spalování zemního plynu.
Podle analýzy společnosti Rystad Energy, o níž informoval server BBC News, elektrárna spálí každý den asi 4,34 milionu metrů krychlových zemního plynu.
Spalování plynu je během technických problémů či z bezpečnostních důvodů běžné, ale nikoli v míře pozorované u Portovaja.
„Nikdy jsem neviděla, že by elektrárna na výrobu zkapalnělého plynu spalovala tolik plynu,“ řekla pro BBC expertka na satelitní data Jessica McCarty z Miami University v americkém státě Ohio.
Obavy o Antarktidu
Za takto masivním spalováním může podle BBC stát více faktorů. Ke spalování plynu dochází, když jej není možné dodat či převzít. Vzniká tedy nadbytek této suroviny.
Dalším důvodem mohou být podle generálního ředitele společnosti Capterio Marka Davise provozní problémy. „Provozovatelé velmi často váhají, zda zařízení skutečně zavřít, protože se obávají, že opětovné spuštění bude technicky obtížné či nákladné, a to je nejspíše i tento případ,“ sdělil.
Někteří experti se domnívají, že může jít o technické problémy. Gazprom omezil dodávky plynu do plynovodu Nord Stream 1. Surovinu se proto mohl rozhodnout využít k výrobě zkapalnělého plynu. Mohl mít ale problémy se zpracováním, a tak se nakonec odhodlal pro nejbezpečnější variantu, spálení.
Esa Vakkilainen, profesor energetického inženýrství z finské univerzity LUT, se domnívá, že spalování může být důsledkem obchodního embarga Ruska ze strany Západu. Řekl, že Gazprom možná nemůže nahradit některé rozbité ventily důležité při zpracování ropy a plynu. Rusko je totiž nemůže vyrábět.
Spalování může do atmosféry vypouštět obrovské množství oxidu uhličitého (CO2) a sazí. Ty se usazují na sněhu a ledu a urychlují proces tání. V ohrožení je Antarktida, kterou ukládání sazí ze spalování již nyní extrémně zatěžuje. „Jakýkoli nárůst spalování v této oblasti je obzvláště nežádoucí,“ řekl profesor Matthew Johnson z kanadské Carleton University.
Rusko platí podle Světové banky v rámci spalování plynu za největšího znečišťovatele. Každý den se tím uvolní do atmosféry asi 9000 tun CO2.
