Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dnes při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války. Shodli se také na tom, že Spojené státy mají negativní vliv na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu a odsoudili americké vojenské aliance v oblasti. Putin, který do Pekingu přicestoval na zahájení zimních olympijských her, nabídl Číně další dodávky plynu.
Putin a Si po jednání vydali společné prohlášení. V dokumentu tvrdí, že „jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO„. Dále Moskva a Peking označily za „nebezpečnou pro stabilitu a mír“ zahraniční politiku USA v Tichomoří a Indickém oceánu a odsoudily vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS). Součástí bezpečnostní dohody těchto tří zemí ohlášené loni v září bylo odstoupení Austrálie od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek, místo nichž se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.
Čína a Rusko se po setkání prezidentů vzájemně podpořily ve sporech, které mají s USA a dalšími západními zeměmi. Rusko odmítá vstup Ukrajiny do NATO a žádá bezpečnostní garance. Peking se dlouhodobě snaží posílit svůj vliv v Tichomoří a sleduje s nelibostí aktivity USA a jejich spojenců.
Putin dnes oznámil, že Moskva připravila dohodu na navýšení dodávek plynu Číně o deset miliard metrů krychlových ročně. Podle Putina ruští energetici pracují na posílení dodávek paliv do Číny. V roce 2021 Čína z Ruska odebrala na 16,5 miliardy metrů krychlových plynu, což byl však jen zlomek dodávek ruského plynu do Evropy.
Putin přijel do Pekingu na zahájení zimních olympijských her. Do čínské metropole na ceremoniál přijede přes 20 zahraniční státníků a představitelů mezinárodních institucí, například generální tajemník OSN António Guterres nebo šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Naopak mnohé západní země, a to včetně USA, Británie a také Česka, uvedly, že na hry představitele svých vlád nevyšlou.