Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.
Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.
Live update: Russia reportedly delivering advanced air defenses to Iran as Tehran touts ties https://t.co/avpMhCHDx8
— ToI ALERTS (@TOIAlerts) August 5, 2024
„Jsme připraveni na plnou spolupráci s Íránem v regionálních otázkách,“ řekl Šojgu v Teheránu podle íránských médií. Náčelník generálního štábu Bágherí uvedl, že rusko-íránské vztahy jsou „hluboké, dlouhodobé a strategické“ a za nové vlády se budou dál prohlubovat.
Vztahy Moskvy s Teheránem posílila rusko-ukrajinská válka po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Írán Rusku dodal mimo jiné útočné drony nebo dělostřeleckou munici.
V obavách z eskalace izraelsko-íránského konfliktu Teherán požádal Moskvu mimo jiné o moderní systémy protivzdušné obrany. Rusko má sice dlouhodobě dobré ekonomické a kulturní vztahy s Izraelem, kde žije velký počet ruských Židů, podle analytiků citovaných deníkem NYT si ale Moskva nemůže dovolit žádost Teheránu odmítnout vzhledem k tomu, že potřebuje íránské drony v bojích na Ukrajině.
Podle amerických a izraelských činitelů hrozí už velmi brzy odveta Íránu a jeho spojenců – libanonského hnutí Hizballáh, palestinského teroristického hnutí Hamás či jemenských šíitských povstalců vůči Izraeli. Minulý týden v úterý totiž Izrael zabil na předměstí Bejrútu vysokého vojenského činitele Hizballáhu Fuáda Šukra a ve středu byl v Teheránu zabit šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja, což zřejmě provedl rovněž Izrael.
Izrael vede od října válku v Pásmu Gazy proti Hamásu, který ji začal bezprecedentním teroristickým útokem na Izrael 7. října. Od té doby výrazně zesílilo také ostřelování Hizballáhu a izraelské armády přes společnou hranici a jemenští povstalci začali útočit na lodě v Rudém moři, které podle nich mají nějaký vztah k Izraeli.
Letos v dubnu Izrael poprvé přímo ze svého území zaútočil na Izrael, když na něj vyslal asi tři stovky raket a dronů, které se ale podařilo izraelské armádě odrazit s pomocí Spojených států, Británie, Francie, Kataru, Egypta, Jordánska, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu. Teherán útočil v odvetě za izraelský úder na konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo několik důstojníků íránských revolučních gard. Není jasné, zda nyní Izraeli pomohou všechny země, které to udělaly v dubnu. Egypt už podle některých zdrojů informoval Izrael, že tentokrát se na odražení íránského útoku podílet nebude.