Globální oteplování spojujeme hlavně s nejčastěji zmiňovaným oxidem uhličitým (CO2), důležitou roli v něm ale hraje i metan. Ten se sice neudrží v atmosféře tak dlouho jako prvně zmíněný bezbarvý plyn, klima však otepluje 25krát rychleji. Nejvíce emisí pochází z chovu dobytka, nemalý podíl na tom ale mají i rýžová pole. To se však může díky švédským vědcům změnit, napsal server SciTechDaily.
Rýže živí polovinu světové populace a její pěstování ohrožují klimatické změny, čímž klesá potravinová bezpečnost hlavně v chudších oblastech s velkým množstvím obyvatel.
Pěstování této plodiny však samo zodpovídá za přibližně 12 procent všech emisí metanu způsobených člověkem. Skleníkový plyn emitují mikrobi v půdě, když rozkládají organické sloučeniny (kořenové exsudáty) uvolňované kořeny rýže. Tím dochází k vyživování půdních mikrobů, které podporují uvolňováním živin růst plodin, a tak pořád dokola.
Scientists have developed a new high-yield rice variety that reduces methane emissions by a staggering 70% while doubling yields—a major win for climate and food security. 🍚#UpliftingNews #ClimateSolutions #RegenerativeAgriculture #SustainableFarming https://t.co/8MQHXVIha5
— One Earth (@OneEarth) February 18, 2025
Vědci už nějakou dobu vědí, že kořenové exsudáty a půdní mikrobi hrají v emisích metanu roli, konkrétní zodpovědné sloučeniny však zůstávaly záhadou. Až dosud. „Je to jako rozluštit složitou hádanku,“ vysvětlila vedoucí výzkumu ze Švédské zemědělské univerzity Anna Schnürer. „Všimli jsme si, že v půdě musí být něco, co snižuje emise metanu, a začali jsme pátrat po tom, co by to mohlo být,“ dodala.
Experti podle serveru SciTechDaily identifikovali dvě klíčové látky vylučované kořeny rýže – fumarát a etanol. Zatímco ta prvně zmíněná produkci metanu podporuje, druhá ji ve vyšším množství naopak snižuje. Tým to zjistil porovnáním různých odrůd rýže, některé produkovaly menší množství fumarátu.
Nižší emise, vyšší výnosy
Vědci nově získané vědomosti využili k vyšlechtění vlastní rýže tradičními šlechtitelskými metodami bez genetických modifikací. Zkřížili vysoce výnosnou odrůdu s odrůdou Heijing, jež přirozeně produkuje málo fumurátu a hodně etanolu. Výsledkem je odrůda zvaná LFHE (Low Fumarate High Ethanol) popsaná v časopisu Molecular Plant.
Ta zabije dvě mouchy jednou ranou. Nová odrůda produkuje o 70 procent metanu méně, což znamená, že její komerční rozšíření by mohlo zásadně přispět ke globálnímu snížení emisí, a tak zpomalit změnu klimatu. Dvouleté testy na čínských polích navíc ukázaly, že dosahovala průměrných výnosů 8,96 tuny na hektar, což je téměř dvojnásobek současného světového průměru (4,71 tuny na jeden hektar).
Podobného efektu lze navíc dosáhnout přidáváním etanolu nebo látky zvané oxantel přímo do půdy, zjistili vědci. Tento postup při testech snížil emise asi o 60 procent, aniž by to nějak negativně ovlivnilo výnosy.
Jedna věc je vyšlechtit novou odrůdu rýže, druhá dostat ji ke skeptickým zemědělcům. Právě o to se švédský tým snaží. Nyní pracuje na registraci nové odrůdy u čínských úřadů. S výrobci hnojiv pak spolupracuje na vývoji přípravků obsahujících oxantel.
Kombinace nové odrůdy rýže a užívání takových přípravků by mohla mít pozitivní dopad na klima i potravinovou bezpečnost ve světě.
