Dvě exploze dnes ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem „teroristického útoku“ se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Moldavská prezidentka Maia Sanduová dnes podle agentury Reuters na bezpečnostní radě státu sdělila, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. V Moldavsku panují obavy, že by se na jeho území mohla přenést válka na Ukrajině.
„Brzy ráno 26. dubna otřásly obcí Maiac (Majak) v okrese Grigoriopol dvě exploze: první v 6:40 a druhá v 7:05. Na místo byly okamžitě vyslány bezpečnostní složky a záchranná služba,“ uvedlo na komunikační platformě Telegram podněsterské ministerstvo vnitra s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Z doprovodných snímků je patrné, že obě antény jsou zničené. Rumunský server Digi24 s odvoláním na sdělení podněsterského ministerstva vnitra uvedl, že obě 100 metrů vysoké antény vysílaly v tomto regionu a přilehlých územích rozhlasové stanice z Ruské federace.
Incident přichází den poté, co v metropoli separatistické republiky Tiraspolu otřásla série výbuchů podněsterským ministerstvem státní bezpečnosti. Na budovu stříleli neznámí útočníci z granátometů, uvedly v pondělí podle místní televize TSV podněsterské úřady.
Bezpečnostní rada Podněstří dnes podle TASS uvedla, že v pondělí a dnes byly na území neuznané republiky provedeny celkem tři „teroristické útoky“: Kromě pondělní střelby na budovu ministerstva bezpečnosti a dnešního zničení vysílačů byla terčem útoku také vojenská jednotka u obce Parcani (Parkany), uvedla dnes bez bližších detailů tisková služba podněsterského prezidenta Vadima Krasnoselského. Členové rady zároveň zvýšili stupeň teroristického nebezpečí na kritický, což předpokládá posílení bezpečnostních opatření v tomto regionu.
Moldavská prezidentka Sanduová na bezpečnostní radě státu, která byla svolána kvůli incidentům z posledních dvou dní, řekla, že Moldavsko udělá vše, aby předešlo vyostření napětí. Uvedla, že vedení země je otevřené k dialogu, aby se problémy v Podněstří vyřešily. Dodala, že jednání s Kremlem o útocích zatím neplánuje.
Také Kyjev se obává, že by Podněstří mohlo sehrát roli ve válce na Ukrajině a že se ruské síly chystají území neuznávané proruské republiky používat k podnikání dalších útoků. Ruský generálmajor Rustam Minněkajev minulý týden řekl, že v současné fázi invaze se ruské síly budou snažit získat kontrolu nad východní i jižní částí Ukrajiny, což jim umožní získat s Podněstřím pozemní spojení. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko dnes ale podle agentury Interfax vyjádřil nad posledním vývojem v Podněstří znepokojení a řekl, že Moskva by se podle něj ráda vyhnula scénáři, kdy by tento region byl vtažen do dění na Ukrajině. Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že Spojené státy situaci v Moldavsku sledují, na bližší komentář k výbuchům v Podněstří je ale příliš brzy, uvedl deník The Washington Post.
Podněstří – převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr se zhruba půl milionem obyvatel – se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi Moskvou podporovanými separatisty a vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský sbor, který čítá zhruba 1500 vojáků. Samotné Podněstří podle některých odhadů nyní disponuje zhruba 7500 vojáky. Armáda Moldavska pak čítá přibližně 5000 až 7500 aktivních vojáků a asi 65.000 až 70.000 záložníků.