V Petrohradě v pátek večer skončila po více než čtyřech hodinách schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem, která se soustředila na urovnání válečného konfliktu na Ukrajině, informovala tisková agentura Reuters. Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy.
Kreml na svých webových stránkách zveřejnil fotografie, na níž si oba muži podávají ruce, a připojil pouze stručný komentář: „Téma setkání – aspekty ukrajinského urovnání.“
Witkoff meets Putin as Trump urges Russia to 'get moving' https://t.co/AuhObSavqC
— BBC News (World) (@BBCWorld) April 11, 2025
Ruské tiskové agentury zdůraznily, že se schůzka protáhla na více než čtyři hodiny.
Agentura Interfax uvedla, že Witkoff opustil místo jednání – prezidentskou knihovnu v Petrohradě. Agentura Tass uvedla, že do hotelu ve městě se již vrátil také Putinův vyjednávač Kirill Dmitrijev, který se schůzky zúčastnil. Ten poté na síti X označil jednání mezi Putinem a Witkoffem za „produktivní“.
Witkoff, kterého si americký prezident Donald Trump vybral jako zmocněnce pro Blízký východ, se ujal rovněž kontaktů Trumpovy administrativy s Kremlem a už dříve dvakrát jednal s Putinem v Moskvě. Jejich dnešní schůzka tak byla už třetí.
Witkoff také minulý týden jednal s Dmitrijevem ve Washingtonu. Agentura Reuters v pátek s odvoláním na dva americké činitele a pět dalších osob obeznámených se situací napsala, že necelých 48 hodin po jejich setkání předal Witkoff v Bílém domě Trumpovi jasný vzkaz: nejrychlejším způsobem, jak dosáhnout příměří na Ukrajině, je podpořit strategii, která by Rusku přenechala všechny čtyři východoukrajinské oblasti, které se Moskva v roce 2022 pokusila nelegálně anektovat.
Witkoff tuto představu nastínil již dříve, například v podcastu s konzervativním novinářem Tuckerem Carlsonem. Kyjev však něco takového opakovaně odmítl a také řada amerických a evropských představitelů to označuje za zcela maximalistický ruský požadavek. Na schůzce s Trumpem minulý týden se podle dvou zdrojů Reuters proti tomuto návrhu ohradil také prezidentův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg s tím, že Kyjev, jakkoli je ochoten vyjednávat o určitých územních ústupcích, nikdy nepřistoupí na jednostranné odevzdání celé Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti Rusku. Schůzka podle Reuters skončila, aniž by Trump rozhodl o změně americké strategie.
Trumpova administrativa se snaží zprostředkovat dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem o příměří či ukončení války, kterou rozpoutal Putin v únoru 2022. Washington v posledních týdnech zkoušel domluvit částečné dohody o příměří týkající se energetiky a Černého moře, obě ale ztroskotaly.
Ukrajina se mezitím už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Spojené státy se pod vedením bývalého prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily jasně na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. Po lednovém Trumpově návratu do Bílého domu však USA změnily ke konfliktu postoj a obnovily kontakty s Rusy, což současná administrativa zdůvodňuje právě snahou zprostředkovat příměří.
