V nedělních volbách do zemského sněmu východoněmecké spolkové země Braniborsko zvítězila Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Potvrdily to podle agentury DPA konečné výsledky voleb po sečtení všech hlasů. V braniborském zemském sněmu v Postupimi budou zastoupeny čtyři strany, kromě SPD a AfD ještě nová levicová formace Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU).
SPD zvítězila v braniborských volbách poosmé po sobě. Strana, kterou v Braniborsku vede zemský premiér Dietmar Woidke, získala podle zemské volební komise 30,9 procenta hlasů, tedy dokonce více než v roce 2019. Volby strana vyhrává od roku 1990, kdy Braniborsko po zániku Německé demokratické republiky (NDR) jako nová spolková země vzniklo. Kancléř Scholz, který se o víkendu účastnil vrcholné schůzky OSN v New Yorku, označil vítězství SPD za „super zprávu“. Podle německých médií přitom SPD vyhrála hlavně proto, že se snažila co nejvíce distancovat od politiky Scholzovy vlády.
German Chancellor Olaf Scholz's Social Democrats managed to fight off the far-right AfD in Brandenburg.
— DW News (@dwnews) September 23, 2024
However, for the third regional election in three weeks, the AfD party was able to record massive gains.https://t.co/PW51mIAYrG
V předvolebních průzkumech dlouho vedla AfD, ta ale nakonec skončila druhá se ziskem 29,2 procenta hlasů. Stále je to ovšem výrazný nárůst podpory oproti posledním volbám, kdy získala 23,5 procenta. AfD, kterou braniborská kontrarozvědka eviduje jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, do zemského sněmu s 88 členy vyšle 30 poslanců. Získala tak takzvanou blokovací menšinu, a může v budoucnu zabránit přijetí důležitých rozhodnutí, k jejichž schválení je potřebná dvoutřetinová většina. Zablokovat může mimo jiné ústavní změny. Před třemi týdny získala AfD blokovací menšinu i v durynském sněmu, v Sasku na ni těsně nedosáhla.
Strana BSW, která kombinuje levicovou hospodářskou a sociální politiku s odporem vůči imigraci, si na třetí pozici připsala 13,5 procenta hlasů. CDU dosáhla na pouhých 12,1 procenta, což je její dosud nejhorší výsledek v zemských volbách v Braniborsku.
Zelení, postkomunistická Levice, liberální svobodní demokraté (FDP) a Svobodní voliči (FW) zůstali pod pětiprocentní hranicí a nakonec se do zemského sněmu nedostali ani skrz takzvaný přímý mandát. Voliči mají v německém systému totiž dva hlasy, přičemž prvním volí stranu a druhým jednotlivé stranické osobnosti. Může se tak stát, že celá strana skončí pod pětiprocentní hranicí, díky dostatku druhých hlasů pro osobnost ale získá přímý mandát.
Volební účast činila 72,9 procenta, a byla tak nejvyšší v historii zemských voleb v Braniborsku.
Sestavování vládní koalice bude zřejmě složité. SPD a CDU, které společně vládly ještě se zelenými v posledních pěti letech, nemají ve sněmu nově většinu. Přizvat by tak musely ještě BSW, což se ovšem části CDU nelíbí. Vyloučena není ani dosud nevyzkoušená koalice SPD s BSW, ale ani menšinová vláda SPD a CDU. S AfD žádná ze zvolených stran spolupracovat nechce.
Pozornost byla na volby v Braniborsku, které má jen 2,5 milionu obyvatel, upřena v Německu i proto, že se s jejich výsledkem spojovala další politická budoucnost sociálnědemokratického kancléře Scholze. Spekulovalo se, že v případě vítězství AfD by v sociální demokracii mohly posílit hlasy volající po tom, aby Scholz v celoněmeckých volbách v příštím roce v září už nekandidoval na kancléře. Podle německých médií by tyto hlasy mohly nyní aspoň nakrátko utichnout.
Německá média se dnes v komentářích soustřeďují na překvapivé vítězství SPD, méně už se věnují skutečnosti, že protiimigrační AfD sice skončila druhá, podpořila ji ale téměř třetina voličů. Braniborské volby přitom byly po saských a durynských posledním významným hlasováním, které před celoněmeckými parlamentními volbami v příštím roce mohly ukázat náladu v německé společnosti.
Řádné volby do Spolkového sněmu se uskuteční příští rok 28. září. Není ovšem zcela vyloučena ani možnost předčasných voleb. Pro rekordně neoblíbenou vládu v Berlíně, kterou tvoří SPD, zelení a FDP, byla trojice zemských voleb zatěžkávací zkouškou. Například místopředseda nejmenší vládní strany FDP už v neděli uvedl, že se vládě buď v příštích dvou až třech týdnech podaří najít společnou řeč v otázkách migrace a hospodářské politiky, nebo „nemá pro svobodné demokraty dál smysl se této koalice účastnit“. FDP získala v braniborských volbách méně než procento hlasů.
