Praha 5. prosince 2024 (PROTEXT) – „Evropa potřebuje nový Messmerův plán. Průmysl potřebuje čistou, dostupnou a stabilní energii, kterou mohou dodávat pouze jaderné elektrárny. Bez těchto opatření EU nezíská zpět svou pozici světového hospodářského lídra,“ řekl bývalý předseda vlády Mateusz Morawiecki na konferenci „Energetická bezpečnost ve střední a východní Evropě“.
V roce 1973, na vrcholu ropné krize, představil francouzský premiér Pierre Messmer vizi sta jaderných reaktorů, které by měly být postaveny do roku 2000. Do konce 20. století se Francii podařilo postavit 56 bloků, které zemi poskytly tolik potřebnou energetickou bezpečnost a výrazně snížily úroveň emisí produkovaných její ekonomikou. To byl plán, o kterém hovořil bývalý polský premiér. Zdůraznil také, že „vývoj technologií s nulovými emisemi uhlíku vyžaduje, aby Evropa byla inovativní, protože pro Evropany bude obtížné konkurovat v nákladech na energii, protože jejich přístup ke klíčovým surovinám je omezený. Inovace zase vyžaduje, aby byl kladen větší důraz na vědecký výzkum a na tento účel bylo vyčleněno více finančních prostředků.“
Marcin Korolec – bývalý ministr životního prostředí a současný předseda Green Economy Institute – ve svém projevu představil předpoklady Evropského fondu pro konkurenceschopnost, iniciativy navržené analytiky z Cambridge Econometrics, s podporou Fundacja Polska z Natury. V rámci fondu by bylo k dispozici 237 miliard eur, neboli 1,38 % HDP EU. Peníze by se do evropské ekonomiky napumpovaly v letech 2027 až 2034. Národní distribuční mechanismy budou vycházet z velikosti populace, HDP na obyvatele, míry nezaměstnanosti, zaměstnanosti v průmyslu, výdajů na VaV a také podílu čisté energie na celkovém mixu. Odvětvové distribuční mechanismy zase zohlední současné výrobní kapacity a budou podporovat takové klíčové oblasti, jako je výroba solární energie, větrné turbíny, baterie a elektrická vozidla. Polsko by v rámci fondu obdrželo 32 miliard EUR a bylo by jedním z jeho největších příjemců, převzalo by 4,2 % celkového dluhu a obdrželo 13,5 % dostupných prostředků. „Rozsah výzvy, kterou představuje transformace evropského průmyslu, a zastřešující cíl obnovení jeho konkurenceschopnosti vyžadují mimořádná opatření. Mario Draghi říká, že Evropa čelí existenční hrozbě. Pokud taková existenční hrozba existuje, je zřejmé, že bychom měli zavést mechanismy, které budou adekvátní rozsahu výzvy, které všichni čelíme,“ zdůraznil Korolec.
„V zásadě by evropská klimatická politika měla kombinovat cíle dekarbonizace se zvýšením konkurenceschopnosti evropských výrobců solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel a elektromobilů,“ řekl Krzysztof Perycz-Szczepański, ředitel Fundacja Polska z Natury. „Evropská ekonomika, která stále zaostává za svými hlavními konkurenty kvůli tomu, že mnoho let bylo vynaloženo bez dostatečného zaměření na vývoj důležitých zelených technologií a také na těžbu a zpracování klíčových surovin, potřebuje silné postrčení vpřed. Je čas, aby Evropa znovu získala své postavení a zaručila prosperující a bezpečné životní podmínky pro budoucí generace,“ dodal.
Mezinárodní konference, která slouží jako platforma umožňující konzervativním kruhům diskutovat o otázkách souvisejících s životním prostředím a klimatem, se ve Varšavě konala již podruhé v historii akce. Na konferenci pořádané Jagellonským klubem, Fundacja Polska z Natury a Conservative Environment Network se sešli politici, odborníci a představitelé veřejného mínění z regionu. Mezi ně patřili mimo jiné: Krzysztof Bosak, místopředseda polského Sejmu, Aaron Korwa z Atlantic Council, Dr. Leon Hartwell, Senior Associate na LSE IDEAS, London School of Economics, spoluzakladatel Rusko-Ukrajina Dialogues a bývalý Sotirov Fellow, Tomasz Wróblewski, prezident Varšavského podnikového institutu, Sam Hall, ředitel Conservative Environment Network, Grace Theodoulou, Policy Fellow, China Observatory při Radě pro geostrategii, Dr. Konrad Popławski z Centra pro východní studia, Albéric Mongrenier, výkonný ředitel Evropské iniciativy pro energetickou bezpečnost, Anna Bryłka, poslankyně Evropského parlamentu, Jadwiga Emilewicz, bývalý místopředsedkyně vlády a ministryně rozvoje Polské republiky Beata Daszyńska-Muzyczka, zvláštní zástupkyně prezidenta Polské republiky pro trilaterální Iniciativa Gabriel Gorbačevski, energetický atašé Litevské republiky v Polsku, Konrad Szymański, bývalý ministr pro evropské záležitosti Polské republiky, a Zdzisław Krasnodębski, bývalý místopředseda Evropského parlamentu.
Kontakt:
Jakub Lackorzyński
Bridge
+48 798 604 541
