Praha 11. února 2025 (PROTEXT) – Studenti maturitních ročníků právě v těchto dnech podávají přihlášky na vysoké školy. I když nejlepší perspektivu zaměstnání v ČR nabízejí už dlouhodobě technické obory, studuje je dnes pouze 12 % vysokoškoláků. Absolventi těchto oborů přitom mohou počítat s výrazně větším zájmem ze strany zaměstnavatelů a s až o třetinu vyšší nástupní mzdou, než je tomu v případě lidí z humanitních oborů. Podle odborníků z personální agentury Grafton Recruitment proto dává smysl přihlédnout při volbě školy k budoucí uplatnitelnosti, možnostem ohodnocení a k potřebám trhu práce.
„Při volbě oboru by se studenti měli zaměřit nejen na své osobní preference, ale také na dlouhodobou udržitelnost profesní dráhy a zejména na budoucí uplatnění na trhu práce,“ upozorňuje Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment, a dodává: „Ta se dnes díky stále silnějšímu zaměření většiny oborů na digitalizaci a nové technologie výrazně mění.“ Z dlouhodobého šetření agentury Grafton Recruitment vyplývá, že mezi nejperspektivnější patří tzv. STEM obory zaměřené na přírodní vědy, techniku, technologie a matematiku.
Nedostatek zaměstnanců s technickým vzděláním je v ČR kritický
Ačkoli jsou tyto obory naprosto zásadní jak pro tuzemský podnikový sektor, tak pro celkový rozvoj společnosti, počet jejich studentů v zemi dramaticky ubývá. Na konci roku 2017 bylo v technických oborech evidováno 48 tisíc vysokoškoláků, v roce 2022 jich však bylo už o 11 tisíc méně. To je pokles o téměř jednu čtvrtinu během pouhých pěti let a to v době, kdy enormně vzrůstají požadavky na digitalizaci a automatizaci firem.
Ty se tak v praxi potýkají se stále větším nedostatkem zaměstnanců s technickým, respektive analytickým fundamentem. Například dle průzkumu asociace ABSL tento problém trápí až 63 % společností v IT sektoru a v podnikových službách. Situace je v současnosti natolik kritická, že 9 z 10 organizací musí zavádět interní vzdělávací programy a školení, aby pokryly mezeru v odborných znalostech svých zaměstnanců.
„Nynější stav vede k tomu, že proaktivní uchazeči o zaměstnání, kteří disponují kvalitním vzděláním technického směru a dobrou znalostí cizích jazyků, najdou zajímavou a perspektivní práci celkem snadno a zároveň s tím si mohou říci i o velice slušnou nástupní mzdu. V tomto případě jde o poměrně jednoduché počty,“ shrnuje Jitka Kouba.
Mladý programátor najde práci v řádu dnů a za výbornou nástupní mzdu
Z dat Grafton Recruitment vyplývá, že zatímco absolventi technických oborů si práci nacházejí v průměru do čtrnácti dnů, ti s humanitním vzděláním mohou práci hledat i čtvrt roku. Současně s tím mají studenti, kteří úspěšně dokončili některý z oborů STEM, i vyšší nástupní mzdy. Například programátoři a vývojáři si v Praze vydělají mezi 60 až 80 tisíci Kč, v Brně 50 až 65 tisíc a v Českých Budějovicích 50 až 60 tisíc korun. Na podobnou úroveň mezd dosáhnou i elektroprojektanti, v Praze vydělají 50 až 70 tisíc, v Brně 45 až 55 tisíc a ve Zlíně 45 až 50 tisíc korun.
O něco hůře si stojí ekonomicky vzdělaný absolvent VŠ – na pozici účetní si v Praze vydělá 40–48 tisíc, v Brně 35–43 tisíc a v Plzni 35–40 tisíc. V případě absolventů humanitních oborů je propad ještě markantnější. Kupříkladu na pozici marketingového specialisty, na kterou se často hlásí, si sice v Praze mohou vydělat 38 až 48 tisíc korun, ale v Pardubicích už jen na 30 až 35 tisíc korun a v Ostravě dokonce pouhých 28 až 33 tisíc.
Specialisté z Grafton Recruitment se shodují, že absolventi humanitních škol by se měli kromě svého oboru zaměřit i na studium jazyků. Právě jazyková vybavenost spolu s ochotou učit se pracovat s novými nástroji, snahou zefektivňovat vlastní práci a samozřejmě i praxí může jejich pozici na trhu práce výrazně vylepšit.
AI mění požadavky trhu, pro technické profese představuje příležitost
Svět práce se mění. Do toho, co a jak budeme v nejbližších letech dělat, výrazným způsobem promlouvá umělá inteligence. Úkoly, které dříve vyžadovaly desítky hodin lidské práce, zvládá AI v řádu minut, což zásadně ovlivňuje budoucnost mnoha profesí. Mění se požadavky na zaměstnance, celá odvětví čelí požadavkům zásadní transformace, mnohé pozice mizí, ale zároveň vzniká řada nových příležitostí. Společným jmenovatelem velké části z nich je jejich technické zaměření.
V tomto ohledu mluví v náš neprospěch, že podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v České republice je stále pod průměrem EU a aktuálně činí 26,7 % populace ve věku od 25 do 64 let. Ještě více alarmujícím faktem však je, že zastoupení studentů technických oborů mezi všemi tuzemskými vysokoškolskými studenty je pouhých 12 %. Zájem o technické profese však dlouhodobě klesá i v rámci učebních oborů a studia na středních školách.
Na co se tedy zaměřit při výběru vzdělávacího směru tak, aby zaručoval perspektivu? Podle Jitky Kouby jde hlavě o obory s širším uplatněním. „Důležitý je takový obor, který nabízí spojení zájmů s budoucími potřebami trhu, ať už jde o IT, zdravotnictví nebo o tolik zmiňované technické profese,“ říká Jitka Kouba a upřesňuje: „Naprosto ideální je samozřejmě studium propojené s praxí, například na průmyslových školách, které úzce spolupracují s firmami.“
