Klasické Pataňdžaliho jógové období, které se orientuje především na práci s myslí, se postupně proměňuje. Pro dosažení změn vědomí už tělo není jen přítěží. Naopak se stává hýčkaným příbytkem pro lidskou duši a cvičení ásan a očistné techniky se dostávají do popředí. Píše se zhruba 5. století n. l. a jóga zažívá velkou proměnu, z které těžíme dodnes.
Tantra v utajení
Jóga byla po dlouhou dobu určená výhradně jen pro vyšší kasty. Mluvíme o Pataňdžaliho osmistupňové józe, někdy také nazývané „jóga mysli“. Nižší třídy, manuálně pracující jako prodavači, řemeslníci či služebnictvo, neměly na usilovná duchovní cvičení čas ani myšlenky. Pokud člověk neměl spiritualitu v popisu práce, těžko si hledal prostor pro mnohahodinová sezení v meditačních pozicích. Ostatně je to něco, s čím zápasíme v naší postmoderní kultuře taktéž. Kde najít v přehlceném denním programu čas pro meditační sezení, pro denní pravidelnou jógovou praxi? Nicméně tyto nižší kasty si v určité poloilegalitě (utajované před bráhmany) postupně vytvořily vlastní systém, pro jejich potřeby přijatelnější, a to tantru. A kromě práce s myslí pracují i s tělem. Tantra se rozvinula v přední indický duchovní systém, kdy se mysl, tělo, smysly a energie používají k tomu, aby došlo k rozšíření a změně vědomí. Zjednodušeně řečeno, tyto nižší třídy přišly na to, že osvícení se dá dosáhnout i jinak než jen mnohahodinovým sezením ve strnulých meditačních pozicích.
Tantra a sex
Vlivem médií, předsudků i ohýbačů pravd se tento pojem stal na západě pro mnoho lidí synonymem pro ritualizovaný či posvátný sex. Hedonisté teď prominou, ale tantra není o bezbřehém užívání si. Nelze zaměňovat cíl s prostředkem. Lidské bytosti jsou hnané touhou po rozkoši. Každý podle svého (autorka článku přiznává obsesivní a permanentní touhu po sladkém). Bohužel rozkoš zažitá jen skrz naše smysly je pouze dočasná a to člověka impulsivně nutí k hledání dalších stimulů. Ještě silnějších než ty předchozí. Pro tantru není tělesný kontakt cílem samotným, ale jen prostředkem k uvolnění energie, která vede ke stavu samádhi (osvícení).
Tantrické učení
Abychom tantru nezúžili jen na tělesno, mějme na mysli, že to je jen jedna z možných technik. V první řadě se jedná o systém, který pracuje s ásanami, pránájámou (dechem), zpíváním manter a meditačními technikami. Učení v sobě spojuje dva protiklady, které jsou symbolicky označovány Šiva, mužský princip zastupující vědomí, a Šakti, ženský princip zastupující energii. Záměrem je probuzení energie zvané kundaliní (hadí síly), díky které se spojí mužský a ženský aspekt v sedmé čakře. Stoupenci tantry (konkrétně její odnože dakšináčary) se pak stali zakladateli hathajógy.
Od tantry k hathajóze
Tradice připisuje založení hathajógy dvěma legendárním jogínům – Matsjendrovi a jeho žáku Gorákšovi. Ti právě rozvinuli učení tantriků do systému hathajógy. Díky této návaznosti najdeme velké množství styčných bodů v obou učeních. Hathajóga také pracuje s dualistickými pojmy. Ha, mužský sluneční princip, a tha, ženský měsíční princip. Hathajóga oba principy spojuje a vzniká tím velké množství uvolněné energie. Levá strana páteře (ida) je spojena s prouděním ženské energie, pravá strana (pingala) náleží mužské energii. Spojují se v prostředním kanále (sušumně), na jehož dně je energie kundaliní připravena k probuzení. Energie se po spojení obou principů uvolňuje a stoupá k sedmé čakře, což může člověk cítit jako silný náraz. Proto se slovo „hatha“ často také vykládá jako „silný“ nebo „prudký“.
Nejznámější textem zabývajícím se hathajógou je Hathajógapradípika, někdy překládáno jako Lampa k józe. Kromě Pataňdžaliho Jógasúter je tento spis další biblí jogínů. Lampa rozšiřuje poznatky ze súter o důraz na fyzické cvičení. Uvádí se zde 84 ásan s popisem jejich účinků i správným provedením. Podrobně se také zabývá očistnými technikami pro naše tělo.
„Mladí, staří, přestárlí, dokonce i nemocní a neduživí dojdou dokonalosti v józe soustavným cvičením. Úspěch bude následovat toho, kdo cvičí znovu a znovu, ne toho, kdo necvičí. Úspěchu v józe se nedosahuje pouhým teoretickým čtením posvátných textů. Úspěchu se nedosahuje nošením oděvu jogína ani mluvením o tom. Samotná soustavná praxe je tajemstvím úspěchu.“ Hathajógapradípika, kapitola I, verš 64–66
Hathajóga je směr, který klade důraz na fyzické cvičení. Bylo by ale chybou se domnívat, že jogíni té doby byli více soustředění na tělo než na mysl. Hatha je v podstatě syntézou „jógy mysli“ z klasického období a poznatky z tantry, která pracuje s tělem, dechem a energií.
