Ukradené obilí z Ukrajiny koupilo několik zemí včetně Turecka, uvedl dnes podle agentury AP ukrajinský velvyslanec v Ankaře Vasyl Bodnar. Ukrajinské velvyslanectví se v souvislosti s tím chystá podniknout právní kroky proti společnostem i jednotlivcům, kteří byli do nákupů zapojeni. Kyjev tvrdí, že Rusko s invazí na Ukrajinu zabavuje na okupovaných územích obilí, které potom prodává. Moskva to popírá.
S vyšetřováním údajného nákupu kradeného obilí podle Bodnara pomáhají jak turecké úřady, tak mezinárodní policejní organizace Interpol. „Najdeme a před soud postavíme každého, kdo se na prodeji kradeného zboží podílel,“ uvedl Bodnar.
Ukrajinské přístavy v Černém moři, kde podle Kyjeva čeká na vývoz na 22 milionů tun obilí, jsou pod blokádou od začátku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno obvinil Rusko z krádeže uskladněných potravin, zabavilo podle něj půl milionu tun obilí a snaží se ho prodat.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes uvedla, že zprávy o ruské blokádě ukrajinských přístavů jsou dezinformace, napsala agentura TASS. Zopakovala dřívější tvrzení Moskvy, že za problémy s lodní dopravou a exportem může Ukrajina, protože své přístavy zaminovala.
Konflikt podnítil celosvětovou potravinovou krizi a zapříčinil prudký nárůst cen obilí, kuchyňského oleje, pohonných hmot a hnojiv. Rusko a Ukrajina zajišťují téměř třetinu světových dodávek pšenice. Rusko je také klíčovým vývozcem hnojiv a Ukrajina významným dodavatelem kukuřice a slunečnicového oleje. Nemožnost vyvážet potraviny je právě jedním z důvodů krize, která podle odborníků zasáhne hlavně chudší státy světa.
Moskva ze situace viní Západ a sankce, které proti Rusku zavedl po začátku invaze.
„Musíme zdůraznit, že riziko hladomoru v některých částech světa a odstřižení některých států od dodávek obilí je důsledkem ruské války, nikoliv západních sankcí,“ uvedl dnes mluvčí německého ministerstva zahraničí. Berlín podle něj silně odmítá ruské vysvětlení, podle kterého za potravinovou krizí stojí Západ.
Pomoc s řešením vzniklé krize dnes nabídl i běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, z jehož země ruské jednotky mimo jiné podnikly invazi na Ukrajinu. Minsk je podle něj připraven diskutovat o možném vývozu pšenice z Ukrajiny přes Bělorusko k přístavům v Baltském moři. Podle agentury Belta o tom Lukašenko dnes telefonicky hovořil s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
