Od začátku války bylo na Ukrajině nahlášeno přibližně 15 000 podezření na válečné zločiny. Denně přibývá 200 až 300 dalších, uvedla hlavní prokurátorka. Informuje o tom BBC, Euobserver a další servery.
Bylo identifikováno přibližně 600 podezřelých a zahájeno 80 trestních stíhání, řekla Iryna Venediktova novinářům v Haagu.
Na seznamu podezřelých jsou „vrcholní vojáci, politici a agenti ruské propagandy“, dodala podle BBC.
Rusko dlouhodobě popírá, že by se zaměřilo na civilisty nebo se podílelo na válečných zločinech.
Z 15 000 údajných válečných zločinů bylo podle Veneditkové několik tisíc identifikováno v oblasti východního Donbasu. To je dějiště prudkých bojů mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami.
Údajné válečné zločiny v regionu zahrnují možné násilné přesuny lidí – včetně případů dospělých a dětí – do různých částí Ruska, uvedla Venediktova. Dodala, že mezi podezření na válečné zločiny patří také mučení, zabíjení civilistů a ničení civilní infrastruktury.
Přestože vyšetřování týkající se východního regionu již bylo zahájeno, ukrajinské orgány nemají do Ruskem ovládaných oblastí přístup. Vyslýchají však evakuované osoby a válečné zajatce, dodala prokurátorka.
„Vyšetřování je velmi obtížné, když tam zároveň probíhají boje,“ cituje ji německá tisková agentura DPA.
Do vyšetřování se zapojily také Estonsko, Lotyšsko a Slovensko, dodala Venediktova. Polsko a Litva již pomáhaly.
Haag: Ukrajina je místo činu
Mezinárodní trestní soud označil Ukrajinu za „místo činu“ a vyslal na Ukrajinu svůj dosud největší tým vyšetřovatelů. Uvedla, že rovněž doufá v otevření kanceláře v ukrajinském hlavním městě Kyjevě.
V úterý byli na Ukrajině uvězněni dva ruští vojáci na 11 a půl roku za ostřelování civilních oblastí. První ruský voják, který byl na Ukrajině postaven před soud, seržant Vadim Šišimarin, byl minulý týden odsouzen na doživotí za zabití civilisty.
Ukrajinský parlament rovněž propustil ukrajinskou ombudsmanku pro lidská práva Ljudmilu Denisovovou. Podle místních médií byla kritizována za neorganizování humanitárních koridorů a neumožnění výměny vězňů. Také ale za to, že se zabývala případy údajného znásilnění ruských vojáků. Denisová uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Na místě bojovaly ukrajinské a ruské síly o kontrolu nad východním městem Severodoněck v Luhanské oblasti.
Město je prý rozděleno mezi obě strany – ale ne rovným dílem. Regionální gubernátor Serhij Hajdaj uvedl, že „70-80 % města kontroluje ruská armáda“.
Ve městě údajně došlo také k výbuchu kontejneru s kyselinou dusičnou, který byl pravděpodobně způsoben leteckým úderem, uvedl Haidai. Pro BBC uvedl, že po výbuchu se do ovzduší uvolnily toxické výpary, ale pouze v malé oblasti.
Rusko nyní okupuje téměř celý Luhansk, protože se soustředí na jeho obsazení a sousední Doněck.
Vyšetřuje se i Bělorusko
Polský státní zástupce Dariusz Bartki podle Euobserver uvedl, že se vyšetřují také trestné činy Běloruska. To umožnilo Rusku využívat svou zemi jako vojenský prostor.
Stranou bojů dosáhli představitelé Evropské unie politické dohody o zákazu dovozu 90 % ropy z Ruska, s výjimkou ropy z ropovodů, proti čemuž se postavilo Maďarsko. Členové EU však zůstávají rozděleni v otázce vývozu ruského plynu.
Ruský ropný gigant Gazprom také oznámil, že omezí dodávky plynu dánské společnosti Orsted. Omezení dodávek se bude týkat i firmy Shell Europe za její dodávky do Německa poté, co obě společnosti nezaplatily platby v rublech. Toto byl požadavek Ruska.