Školní docházku skoro 250 milionů dětí v 85 zemích loni narušily tajfuny, vedra, záplavy a další extrémní projevy počasí spojené s klimatickými změnami. V nedávné zprávě na to podle serverů Voice of America (VoA) a The Japan Times upozornil Dětský fond OSN (UNICEF). Nejhůře na tom jsou děti v chudších asijských a subsaharských státech. Jedná se o často přehlížený dopad změny klimatu na společnost.
Nejméně 242 milionů dětí ve věku od mateřských škol po střední školy v roce 2024 nemohlo chodit do školy kvůli přírodním katastrofám. Bouře, extrémní vlny veder a sucha jsou častější a intenzivnější kvůli klimatickým změnám způsobeným lidským spalováním fosilních paliv a děti jsou nejzranitelnější skupinou v populaci.
„Dětská těla jsou obzvláště zranitelná. Jejich teplota stoupá rychleji a klesá pomaleji než u dospělých. Děti se nemohou soustředit ve třídách, které nenabízejí žádnou úlevu od dusna, a také nemohou chodit do školy, pokud se přístupové cesty ocitly pod vodou, nebo školu spláchly povodně,“ upozornila ředitelka agentury Catherine Russell.
UNICEF: Extreme weather kept 242 million children out of school last year https://t.co/xlTIOjXS2Z. .
— Voice of America (@VOANews) January 27, 2025
Celkem v 85 zemích světa, ale hlavně v chudých státech Asie a subsaharské Afriky, bylo mnoho škol uzavřeno, děti dostaly předčasné prázdniny, posunuly se rozvrhy a školy byly zničeny, odvolává se na zprávu VoA.
Nejnebezpečnější jsou extrémní vlny veder. Dětem hrozí rychlé a životně nebezpečné přehřátí organismu. Vysoké teploty proto loni přiměly řadu škol přerušit vyučování, dotklo se to nejméně 171 milionů školáků, z toho 118 milionů jen v dubnu 2024, a to zejména v Bangladéši, Kambodži, Indii, Thajsku a na Filipínách.
V mnoha zemích narušilo extrémní počasí začátek školního roku v září. Ničivý tajfun Jagi ve východní Asii a v Tichomoří silně ovlivnil výuku v 18 státech.
Bude hůř
Jenom v jižní Asii přerušily přírodní katastrofy a změna klimatu výuku 128 milionů žáků. Nejhorší situace panovala v Indii. Do školy tam dočasně nechodilo 54 milionů dětí. V Bangladéši jich ze stejného důvodu chybělo ve třídách 35 milionů.
Výuku však počasí v minulém roce narušilo i v bohatších zemích. Přívalové deště a záplavy v Itálii koncem roku narušily školní docházku více než 900 tisícům dětí. Vyučování zastavily ve Španělsku katastrofální záplavy, dotklo se to mnoha tisíců žáků.
Bude hůř, varuje UNICEF. Asi jedna miliarda dětí (zhruba polovina všech dětí na světě) žije v zemích s velmi vysokým rizikem klimatických a ekologických otřesů. Pokud nezvrátíme současné směřování světa (emise a oteplování), do roku 2050 bude vlnám veder vystaveno asi osmkrát více dětí, než tomu bylo v roce 2000. V případě povodní půjde o přibližně trojnásobek dětí a požárů téměř dvojnásobek.
Agentura vyjádřila obavy, že časté a dlouhé narušování výuky povede v některých zemí k definitivnímu přerušení studia zejména u dívek.
„Vzdělání je jednou ze služeb nejčastěji narušovaných klimatickými riziky,“ dodala Russell. „Přesto je to oblast často opomíjená navzdory její roli v přípravě dětí na přizpůsobení se změně klimatu, jež zhoršuje globální krizi učení a ohrožuje schopnost dětí učit se,“ uzavřela s tím, že je nutné investovat do renovace učeben a výstavby nových, modernějších a odolnějších učeben a škol proti klimatickým změnám.
Údaje UNICEF jsou znepokojivé. Jak ovšem upozorňuje The Japan Times, jedná se o velmi opatrné odhady. Realita tak bude ještě tvrdší.
