NASA chystá záchranu dvou astronautů, kteří kvůli technickým problémům strávili na ISS devět měsíců místo plánovaného týdne. Jaký bude jejich návrat na Zemi?
Evropská sonda Hera, která míří k dvojici asteroidů, se při průletu kolem Marsu podívala i na jeho menší a tajemný měsíc Deimos. Pořídila jeho detailní snímky, které mohou vědcům pomoci rozluštit jeho původ.
Obyvatelé Česka i dalších částí Evropy mohli v neděli večer sledovat neobvyklý světelný jev. Nad hlavami se jim zjevila jasná spirála, kterou mnozí zpočátku považovali za UFO. Záhadné světlo však mělo zcela pozemské vysvětlení – šlo o brzdící manévr druhého stupně rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
Obyvatelé Česka i dalších částí Evropy mohli v neděli večer sledovat neobvyklý světelný jev. Nad hlavami se jim zjevila jasná spirála, kterou mnozí zpočátku považovali za UFO. Záhadné světlo však mělo zcela pozemské vysvětlení – šlo o brzdící manévr druhého stupně rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
Kolumbijská univerzita oznámila nový zákaz nošení masek, najímání speciálních policistů a další nová opatření, z nichž některá jsou v souladu s požadavky Trumpovy administrativy.
Vědci dlouho přemýšleli, jak se leguáni dostali na Fidži. Většina jejich příbuzných žije v Americe, tedy tisíce kilometrů daleko. Dříve se předpokládalo, že se na ostrovy rozšířili přes Asii nebo Austrálii, ale nová studie přinesla překvapivou odpověď: leguáni nejspíš dopluli na velkém kusu plovoucí vegetace.
NASA chystá záchranu dvou astronautů, kteří kvůli technickým problémům strávili na ISS devět měsíců místo plánovaného týdne. Jaký bude jejich návrat na Zemi?
Evropská sonda Hera, která míří k dvojici asteroidů, se při průletu kolem Marsu podívala i na jeho menší a tajemný měsíc Deimos. Pořídila jeho detailní snímky, které mohou vědcům pomoci rozluštit jeho původ.
Vědci dlouho přemýšleli, jak se leguáni dostali na Fidži. Většina jejich příbuzných žije v Americe, tedy tisíce kilometrů daleko. Dříve se předpokládalo, že se na ostrovy rozšířili přes Asii nebo Austrálii, ale nová studie přinesla překvapivou odpověď: leguáni nejspíš dopluli na velkém kusu plovoucí vegetace.
Z kalifornské základny Vandenberg odstartovala raketa SpaceX Falcon 9 s novým teleskopem SPHEREx a čtyřmi družicemi PUNCH. Mise NASA slibuje dosud nevídané mapování vesmíru a lepší pochopení slunečního větru.
Astronauti Butch Wilmore a Sunita „Suni“ Williams strávili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) neplánovaných devět měsíců. Původně měli být ve vesmíru jen týden, ale technické problémy jejich návrat výrazně zpozdily. Nyní se konečně chystají na cestu zpět.
Modrošedá krajina, dlouhé stíny kráterů a jasné slunce pomalu vystupující nad obzor. Právě takový pohled nabídla sonda Blue Ghost, která pořídila unikátní snímek východu slunce z povrchu Měsíce. Mise, za kterou stojí Firefly Aerospace, je důležitým krokem k budoucímu průzkumu vesmíru.
Katy Perry, Gayle King a Lauren Sánchez se chystají na cestu, která je doslova vynese ke hvězdám. Společně s vědkyní Aishou Bowe, aktivistkou Amandou Nguyen a producentkou Kerianne Flynn tvoří první čistě ženskou posádku Blue Origin. Jejich raketa New Shepard odstartuje z texaské základny a během 11 minut překoná hranici vesmíru.
Po dlouhou dobu se mělo za to, že Mars má svůj rudý odstín především díky hematitu (oxidu železitému), který se tvoří pomalu a v suchém prostředí. Nejnovější výzkum ale naznačuje, že klíčovou roli může hrát ferrihydrit, jenž naopak vzniká relativně rychle a za přítomnosti vody. Pokud by se to potvrdilo, naznačovalo by to, že se na Marsu v minulosti vyskytovalo více kapalné vody, než jsme se dosud domnívali.
Černé díry jsou často zobrazovány jako tišší, nenápadní vesmírní predátoři, kteří jen trpělivě čekají, až něco pohltí. Jenže nejnovější snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba ukazují, že to není tak úplně pravda. Supermasivní černá díra uprostřed naší galaxie, známá jako Sagittarius A*, se chová spíše jako nevyzpytatelný ohňostroj – nečekaně vybuchuje do mocných záblesků a neustále mění svou jasnost.
Představte si planetu, kde zuří bouře silnější než hurikány na Zemi a kovové prvky létají vzduchem. To není sci-fi, ale realita na exoplanetě Tylos (WASP-121b), která se nachází asi 900 světelných let od nás. Vědci z Evropské jižní observatoře použili obří teleskopy v Chile k jejímu detailnímu zkoumání a narazili na dosud nevídané extrémní podmínky.
Představte si, že držíte v náručí batole. Směje se, natahuje ručičky, objevuje svět kolem sebe s nekonečnou zvědavostí. Každý den je plný nových zážitků – první slova, první kroky, první objetí. A pak? Nic. V dospělosti si na tyto chvíle nevzpomene. Jak je možné, že se nám ztrácejí vzpomínky na dobu, kdy jsme se poprvé setkali se životem?
Simulace dopadu asteroidu 2024 YR4, kterou zveřejnil tvůrce Alvaro Gracia Montoya z kanálu MetaBallStudios, ukazuje, jak ničivé by mohly být jeho následky. Výbuch by měl sílu osmi megatun TNT, což je 500krát více než exploze v Hirošimě. Potenciální oblast dopadu zahrnuje Jižní Ameriku, Atlantský oceán, Afriku a části Asie. Pokud by asteroid zasáhl oceán, mohlo by to vyvolat obří tsunami, které by ohrozilo pobřežní oblasti na několika kontinentech. Pravděpodobnost srážky je sice nízká, ale rostoucí zájem o planetární obranu naznačuje, že svět bere podobné hrozby stále vážněji.
NASA oznámila, že pravděpodobnost srážky asteroidu 2024 YR4 se Zemí 22. prosince 2032 byla zvýšena na 2,3 %. Původní odhady hovořily pouze o 1% šanci, ale nové výpočty vedly k jejímu navýšení.
Vesmír má pro nás pořád schovaná nějaká překvapení. Nejnověji se o jedno takové postaral evropský teleskop Euclid, který úplnou náhodou zachytil vzácný Einsteinův prstenec – dokonale symetrický kruh světla kolem galaxie vzdálené 590 milionů světelných let. A kromě toho, že je tenhle úkaz fascinující na pohled, pomůže vědcům lépe porozumět temné hmotě.
Kosmická záhada, která nedává spát vědcům po celém světě. Družice Einstein Probe zachytila v dubnu loňského roku neobvykle silnou explozi ve vesmíru, která nezapadá do žádné známé kategorie. Mohlo jít o výbuch gama záření při kolizi neutronových hvězd nebo o supermasivní černou díru, která pohltila hvězdu. Jenže něco tu nehraje – tento jev nesedí na žádný z běžných scénářů.
Indoevropské jazyky, kterými dnes mluví miliardy lidí, mají svůj původ v oblasti dolního toku Volhy a severního Kavkazu. Podle nejnovějších genetických studií, publikovaných v Nature, právě zde před 6 500 lety žila populace, která hovořila praindoevropštinou. Tento objev potvrzuje dlouho diskutovanou stepní hypotézu, podle níž se jazyky šířily z eurasijské stepi.
Vědci učinili zásadní objev, který by mohl výrazně zlepšit předpověď slunečních erupcí. Klíčem k lepší předpovědi jsou blikající koronální smyčky, tedy obloukovité struktury v atmosféře Slunce. Tyto smyčky mění svou jasnost několik hodin před erupcí, což umožňuje včasnější varování.
Z kalifornské základny Vandenberg odstartovala raketa SpaceX Falcon 9 s novým teleskopem SPHEREx a čtyřmi družicemi PUNCH. Mise NASA slibuje dosud nevídané mapování vesmíru a lepší pochopení slunečního větru.
Astronauti Butch Wilmore a Sunita „Suni“ Williams strávili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) neplánovaných devět měsíců. Původně měli být ve vesmíru jen týden, ale technické problémy jejich návrat výrazně zpozdily. Nyní se konečně chystají na cestu zpět.
Modrošedá krajina, dlouhé stíny kráterů a jasné slunce pomalu vystupující nad obzor. Právě takový pohled nabídla sonda Blue Ghost, která pořídila unikátní snímek východu slunce z povrchu Měsíce. Mise, za kterou stojí Firefly Aerospace, je důležitým krokem k budoucímu průzkumu vesmíru.
Katy Perry, Gayle King a Lauren Sánchez se chystají na cestu, která je doslova vynese ke hvězdám. Společně s vědkyní Aishou Bowe, aktivistkou Amandou Nguyen a producentkou Kerianne Flynn tvoří první čistě ženskou posádku Blue Origin. Jejich raketa New Shepard odstartuje z texaské základny a během 11 minut překoná hranici vesmíru.
Po dlouhou dobu se mělo za to, že Mars má svůj rudý odstín především díky hematitu (oxidu železitému), který se tvoří pomalu a v suchém prostředí. Nejnovější výzkum ale naznačuje, že klíčovou roli může hrát ferrihydrit, jenž naopak vzniká relativně rychle a za přítomnosti vody. Pokud by se to potvrdilo, naznačovalo by to, že se na Marsu v minulosti vyskytovalo více kapalné vody, než jsme se dosud domnívali.
Černé díry jsou často zobrazovány jako tišší, nenápadní vesmírní predátoři, kteří jen trpělivě čekají, až něco pohltí. Jenže nejnovější snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba ukazují, že to není tak úplně pravda. Supermasivní černá díra uprostřed naší galaxie, známá jako Sagittarius A*, se chová spíše jako nevyzpytatelný ohňostroj – nečekaně vybuchuje do mocných záblesků a neustále mění svou jasnost.
Představte si planetu, kde zuří bouře silnější než hurikány na Zemi a kovové prvky létají vzduchem. To není sci-fi, ale realita na exoplanetě Tylos (WASP-121b), která se nachází asi 900 světelných let od nás. Vědci z Evropské jižní observatoře použili obří teleskopy v Chile k jejímu detailnímu zkoumání a narazili na dosud nevídané extrémní podmínky.
Představte si, že držíte v náručí batole. Směje se, natahuje ručičky, objevuje svět kolem sebe s nekonečnou zvědavostí. Každý den je plný nových zážitků – první slova, první kroky, první objetí. A pak? Nic. V dospělosti si na tyto chvíle nevzpomene. Jak je možné, že se nám ztrácejí vzpomínky na dobu, kdy jsme se poprvé setkali se životem?
Simulace dopadu asteroidu 2024 YR4, kterou zveřejnil tvůrce Alvaro Gracia Montoya z kanálu MetaBallStudios, ukazuje, jak ničivé by mohly být jeho následky. Výbuch by měl sílu osmi megatun TNT, což je 500krát více než exploze v Hirošimě. Potenciální oblast dopadu zahrnuje Jižní Ameriku, Atlantský oceán, Afriku a části Asie. Pokud by asteroid zasáhl oceán, mohlo by to vyvolat obří tsunami, které by ohrozilo pobřežní oblasti na několika kontinentech. Pravděpodobnost srážky je sice nízká, ale rostoucí zájem o planetární obranu naznačuje, že svět bere podobné hrozby stále vážněji.
NASA oznámila, že pravděpodobnost srážky asteroidu 2024 YR4 se Zemí 22. prosince 2032 byla zvýšena na 2,3 %. Původní odhady hovořily pouze o 1% šanci, ale nové výpočty vedly k jejímu navýšení.
Vesmír má pro nás pořád schovaná nějaká překvapení. Nejnověji se o jedno takové postaral evropský teleskop Euclid, který úplnou náhodou zachytil vzácný Einsteinův prstenec – dokonale symetrický kruh světla kolem galaxie vzdálené 590 milionů světelných let. A kromě toho, že je tenhle úkaz fascinující na pohled, pomůže vědcům lépe porozumět temné hmotě.
Kosmická záhada, která nedává spát vědcům po celém světě. Družice Einstein Probe zachytila v dubnu loňského roku neobvykle silnou explozi ve vesmíru, která nezapadá do žádné známé kategorie. Mohlo jít o výbuch gama záření při kolizi neutronových hvězd nebo o supermasivní černou díru, která pohltila hvězdu. Jenže něco tu nehraje – tento jev nesedí na žádný z běžných scénářů.
Indoevropské jazyky, kterými dnes mluví miliardy lidí, mají svůj původ v oblasti dolního toku Volhy a severního Kavkazu. Podle nejnovějších genetických studií, publikovaných v Nature, právě zde před 6 500 lety žila populace, která hovořila praindoevropštinou. Tento objev potvrzuje dlouho diskutovanou stepní hypotézu, podle níž se jazyky šířily z eurasijské stepi.
Vědci učinili zásadní objev, který by mohl výrazně zlepšit předpověď slunečních erupcí. Klíčem k lepší předpovědi jsou blikající koronální smyčky, tedy obloukovité struktury v atmosféře Slunce. Tyto smyčky mění svou jasnost několik hodin před erupcí, což umožňuje včasnější varování.
Grónský ledovec se rozpadá stále rychleji. Praskliny se za posledních pět let zvětšily a prohloubily, ukazuje studie Durham University. Důvodem je oteplování oceánů.
Všichni nadšenci do mimozemských hrozeb a katastrofických scénářů mohou zbystřit. Astronomové totiž nedávno objevili asteroid, který by mohl – se špetkou „štěstí“ – zasáhnout naši planetu. Vesmírné těleso, přezdívané 2024 YR4, má podle odhadů 1,3% šanci, že si 22. prosince 2032 „zahraje na Grinche“ a výrazně nám znepříjemní Vánoce. Ačkoliv bychom si tuhle kosmickou sprchu mohli dle některých možná i zasloužit, většina astronomů si zatím zachovává chladnou hlavu.
Vědci analyzovali vzorky hornin a prachu z asteroidu Bennu, které v roce 2023 dopravila na Zemi sonda OSIRIS-REx. Objevili v nich aminokyseliny i složky DNA a RNA, které naznačují, že klíčové ingredience pro vznik života mohly být ve sluneční soustavě rozšířenější, než se dosud předpokládalo.
Astronomové objevili asteroid, u nějž existuje teoretická pravděpodobnost jedna ku 83, že v prosinci 2032 zasáhne Zemi. Všechny, jimž se po přečtení této věty strachy sevřel žaludek, ale odborníci uklidňují, že pravděpodobnost nárazu je velmi nízká a nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že objekt se k planetě Zemi jen těsně přiblíží, ale mine ji. Napsal to server Space.com.
V sobotu se na noční obloze odehrál jedinečný astronomický úkaz. Šest planet - Mars, Jupiter, Uran, Neptun, Venuše a Saturn - vytvořilo formaci známou jako "planetární přehlídka". Ačkoli nejlepší okamžik k pozorování už je za námi, nadšenci mohou mít z tohoto jevu radost i nadále.
Nadace Neuron letos opět ocenila výjimečné osobnosti české vědy. Hlavní cenu za celoživotní přínos získal fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Poprvé byla udělena i cena za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel pedagog a popularizátor Jan Černý. Celkem nadace rozdělila mezi laureáty 5,5 milionu korun.
Další testovací let rakety Starship společnosti SpaceX skončil explozí. K nehodě došlo osm minut po startu z texaského kosmodromu. Raketa nesla makety satelitů, ale žádnou posádku. Společnost uvedla, že problém způsobilo unikající palivo a kyslík, které vytvořily tlak překračující bezpečné limity.
Demence, která postihuje paměť a schopnost běžného fungování, může do roku 2060 zdvojnásobit svůj výskyt. Podle AP se odhaduje, že v USA každý rok přibude milion nových případů. Největší riziko představuje věk, ale odborníci uvádějí, že správný životní styl dokáže toto riziko významně snížit.
V hlubokých částech zemského pláště byly odhaleny zatím neznámé anomálie, které podle některých vědců mohou představovat pozůstatky dávné zemské kůry. Tento nález otevírá diskusi o validitě současných představ o tektonických procesech a vývoji naší planety.
NASA po sedmiměsíční přestávce způsobené technickými problémy se skafandry obnoví volné výstupy do volného prostoru na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Dvě mise jsou naplánovány na 16. a 23. ledna. Astronauti se zaměří na opravu klíčového vybavení a sběr vzorků.
Pozorování vesmíru je pohledem do minulosti. Světlo, které k nám dorazí, ukazuje objekty tak, jak vypadaly v době, kdy ho vyslaly. Nejbližší zdroje světla, jako je Slunce, jsou od nás vzdáleny jen několik minut. Světlo hvězd a galaxií je staré tisíce, miliony nebo dokonce miliardy let.
Mozek stárne, ale ne všude stejně. Vědci zjistili, že hypothalamus, hlavně okolí třetí mozkové komory, je ke změnám nejcitlivější. Tato oblast má na starosti klíčové procesy jako spánek, hlad nebo tělesnou teplotu. Výzkum by mohl pomoci v boji proti Alzheimerově nemoci a dalším onemocněním mozku.
Objev, který přenesl vědce o 166 milionů let zpět v čase, začal docela nenápadně. Gary Johnson, dělník v lomu Dewars Farm v Oxfordshire, odstraňoval hlínu bagrem, když narazil na podivné hrboly v zemi. "Myslel jsem si, že to je jen nějaká nerovnost. Ale když se to opakovalo každé tři metry, uvědomil jsem si, že jde o něco zvláštního," popsal svou zkušenost.
Celkem 22 členů, sedm žen a 15 mužů, bude mít další expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy. Hlavní část výpravy, kterou tvoří 14 lidí, se vydá na cestu už na Nový rok, druhá odjede 11. ledna. V Antarktidě se pravděpodobně vůbec nepotkají, oznámila dnes v tiskové zprávě Simona Polcarová z odboru komunikace univerzity.
Vědci slaví historický úspěch. Sonda Parker Solar Probe se přiblížila ke Slunci na rekordní vzdálenost a vyvázla bez poškození. Výzkum sluneční koróny tím vstupuje do nové éry.
Čtyři astronauti, kteří zůstali na Mezinárodní vesmírné stanici kvůli technickým problémům, tráví vánoční svátky daleko od svých blízkých. Přesto si našli čas na oslavu a poslali lidem na Zemi vzkaz plný optimismu.
Botto, umělá inteligence navržená jako decentralizovaný autonomní umělec, od svého vzniku v roce 2021 vydělala více než 5 milionů dolarů. Tento projekt ukazuje, jak technologie mění nejen způsob tvorby umění, ale také otázky autorství a jeho hodnoty.
Automobilka Tesla oznámila velkou svolávací akci v USA. Týká se téměř 700 tisíc vozidel, včetně modelů 3, Y a Cybertrucku. Problém spočívá v systému monitorování tlaku v pneumatikách, který nemusí správně upozorňovat na nízký tlak.
Že se dnes roky navíc stále častěji nevyznačují zdravím a vitalitou, ukázala nová studie amerického výzkumného lékařského centra Mayo Clinic, která se zaměřila na globální trendy v oblasti délky dožití a zdraví. Závěry jsou znepokojivé. Žijeme sice déle, více roků ale strávíme bojem s nemocemi.
Hladiny jemných částic PM2,5 překračující normy doporučované Světovou zdravotnickou organizací (WHO) spojila nová mezinárodní studie s více než jedním milionem úmrtí v Indii ročně. Výzkum upozorňuje na nebezpečí těchto částic pro globální veřejné zdraví a na nutnost zpřísnit normy pro kvalitu ovzduší.
Evropská unie spustila ambiciózní projekt Iris2, který má za cíl vytvořit vlastní satelitní síť. Ta má zajistit bezpečnou komunikaci pro vlády a armády a zároveň konkurovat síti Starlink Elona Muska. Projekt představuje důležitý krok k větší technologické suverenitě EU.
Genetická analýza kosterních nálezů z Evropy odhalila dávnou větev moderních lidí, kteří žili před více než 45 tisíci lety. Tito jedinci sdíleli část své DNA s neandertálci, ale jejich linie zmizela bez potomků. Výzkum nabízí nový pohled na rané migrace a interakce lidských populací.
Ohňostroje a zábavní pyrotechnika jsou oblíbenou součástí oslav po celém světě. Vědecké studie však upozorňují na jejich závažné dopady na zdraví i životní prostředí. Akademie věd ČR (AV ČR) volá po jejich regulaci, poukazujíc na toxické látky, které se při jejich hoření uvolňují.
NASA oznámila nový odklad svého programu Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc. Plány na první misi s posádkou, která byla původně naplánována na rok 2025, byly odsunuty na rok 2026 kvůli nutnosti provést dodatečné testy modulu Orion, který utrpěl poškození tepelného štítu po návratu do atmosféry při nepilotované misi Artemis I v roce 2022. Zároveň NASA pokračuje v přípravách související mise Artemis III, která by měla přistát na Měsíci v roce 2027.
Vystavení běžným znečišťujícím látkám může negativně ovlivnit vývoj vajíček, spermií a embryí, což zvyšuje riziko neplodnosti. Nová studie zkoumající páry podstupující umělé oplodnění ukazuje, že negativní účinky se netýkají pouze žen, jak se dříve předpokládalo, ale také mužů.
Z indického kosmodromu Šríharikóta dnes odstartovala raketa PSLV-XL v rámci mise Proba-3 Evropské kosmické agentury (ESA). Páteří projektu je dvojice satelitů ke zkoumání nejsvrchnější části sluneční atmosféry známé jako koróna. Na přípravě mise a vývoji zařízení se podíleli také Češi.
Před téměř 50 lety NASA vypustila do vesmíru sondy Voyager 1 a 2. Ty překročily hranice sluneční soustavy a stále sbírají cenná data. Jejich energie však dochází a konec mise je nevyhnutelný.
Na internetu se objevily záznamy z kamer, na kterých malý čínský robot přesvědčuje tucet větších strojů, aby přestaly pracovat a odjely s ním domů. Jednalo se o pokus, jestli se umělá inteligence dokáže chovat jako lidé, píše web The Economic Times. Záběry vyvolaly pobavení, ale také znepokojení z možných rizik umělé inteligence.
Vědci ve Velké Británii tvrdí, že našli nový lék na astmatické záchvaty, první za posledních 50 let. Nový přípravek umí léčit i chronickou obstrukční plicní nemoc.
Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.
Mimořádný incident na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) způsobil únik neznámého zápachu a kapalin z ruské nákladní lodi Progress MS-29. Posádka musela urychleně reagovat, aby zajistila bezpečnost stanice a jejího prostředí.
Nadměrné čerpání podzemní vody v posledních dvaceti letech způsobilo dramatický posun rotační osy Země o 80 centimetrů. Tento jev, o kterém informuje studie publikovaná v časopise Geophysical Research Letters, zároveň přispěl ke globálnímu zvýšení hladiny moří o 6 milimetrů.
Vědci objevili důkazy o přítomnosti horké vody na Marsu před více než 4,4 miliardami let. Objev v meteoritu Black Beauty naznačuje, že planeta mohla být v minulosti obyvatelná.
Astronomové objevili jednu z nejmladších planet ve vesmíru. Tento objev nejen potvrzuje, že planety mohou vznikat mnohem dříve, než se dosud předpokládalo, ale také naznačuje, že formování planet může být složitější, než jsme si mysleli. Planeta IRAS 04125+2902 b, která je od Země vzdálená více než 500 světelných let, přináší vzácný pohled na rané fáze planetárního vývoje.
Dnes v noci bude možné na noční obloze pozorovat jedinečný úkaz. Měsíc a Mars se k sobě přiblíží natolik, že to bude krásná podívaná pro všechny milovníky astronomie - a to dokonce i bez dalekohledu.
Ruský modul na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) již několik let čelí problémům s únikem vzduchu, což vyvolává obavy ohledně bezpečnosti astronautů na palubě. NASA a Roskosmos se zatím neshodly na závažnosti problému ani na jeho řešení.
Astronauti NASA Suni Williams a Butch Wilmore zůstali na Mezinárodní vesmírné stanici mnohem déle, než plánovali. Navzdory zvěstem o úbytku hmotnosti a dalších zdravotních problémech však NASA ujišťuje, že jejich zdravotní stav je pod neustálým dohledem a jsou v pořádku.
Data z mise Voyager 2 odhalují, že naše chápání magnetosféry Uranu bylo po desetiletí zkresleno. Průlet sondy v roce 1986 se totiž odehrál v neobvyklém okamžiku, kdy intenzivní sluneční vítr silně ovlivnil podmínky kolem této ledové planety.
Vědci analyzovali starověkou DNA obětí, které zahynuly při erupci Vesuvu v roce 79 n. l. Jejich výzkum ukazuje, že mnohé dosavadní domněnky o identitě těchto lidí byly mylné. Studie tak odhaluje nečekané informace o původu, příbuzenských vazbách i životě obyvatel Pompejí.
Obojek Shazam od společnosti Personifi AI využívá umělou inteligenci k tomu, aby domácí mazlíčci mohli „mluvit“ se svými majiteli. Díky mikrofonu, reproduktoru a řadě senzorů tento obojek přináší možnost komunikace, která připomíná slavný animovaný film Vzhůru do oblak. I když obojek neumožňuje zvířeti skutečně mluvit, jeho hlasové odpovědi na povely a otázky mohou majiteli nabídnout iluzi dialogu.
Objev nejstarší známé fosilie pulce vrhá nové světlo na vývoj životního cyklu žab a jeho pozoruhodnou stabilitu. Tato fosilie stará více než 160 milionů let naznačuje, že základní charakteristiky a životní styl pulců zůstaly po miliony let téměř nezměněny.
Husí kůže, slzy v očích, pocit tepla v hrudi… možná si ani neuvědomujete, že tyto projevy mají své jméno: kama muta. Tato málo známá, ale silná emoce nás spojuje s ostatními a dokáže ovlivňovat naše vztahy, životní rozhodnutí a dokonce i politické postoje.
Archeologický nález z norského hradu Sverresborg odkryl pozoruhodné spojení mezi středověkým textem a skutečnou historickou událostí. V roce 1938 byly ve staré hradní studni objeveny pozůstatky muže, kterého místní začali nazývat „Well-man“. Až nedávné pokroky v genetických a archeologických metodách však umožnily vědcům poodhalit, kým byl, jak vypadal a proč mohl skončit v této studni.
Akademie věd ČR podpoří české vědce granty Lumina quaeruntur a Praemium Academiae, díky kterým se budou věnovat projektům s širokým využitím – od studia asteroidů po výzkum patogenních hub. Granty, jež mohou dosáhnout až desítek milionů korun, umožní oceněným vědcům vytvořit nebo rozšířit vlastní vědecké skupiny a posunout hranice poznání.
Před více než 3 miliardami let do Země narazil gigantický meteorit, který přinesl zkázu, ale zároveň vytvořil podmínky pro rychlé oživení mikrobiálního života. Vědci se domnívají, že tento dopad způsobil rozsáhlé změny ve složení oceánů, které přinesly klíčové živiny nezbytné pro další rozvoj života.