Nouze o vodu je jednou z největších globálních výzev současnosti. V oblastech trpících jejím chronickým nedostatkem žijí více než dvě miliardy lidí. Obrovský problém je to hlavně v Africe nebo na Arabském poloostrově. Vědci však mají ambiciózní nápad, jak dostat do trvale suchých oblastí srážky. Solárními panely. Napsal o tom web Freethink.
Asfalt, beton a další „městské materiály“ absorbují více tepla než krajina. Velká města se proto mohou během letních měsíců stát takzvanými tepelnými ostrovy – tedy oblastmi mnohem žhavějšími oproti okolí nebo venkovským oblastem. Současně hrozí záplavy, materiály použité ve městech totiž mají vliv na proudění větru a srážky.
The heat from large expanses of dark solar panels can cause updrafts that, in the right conditions, lead to rainstorms, providing water for tens of thousands of people.
— News from Science (@NewsfromScience) March 22, 2025
Learn more on #WorldWaterDay. ⬇️ https://t.co/BV6NTuradV
Podobně lze podle vědců využít i solární panely, informoval Freethink. Tuto možnost již několik let zkoumá nejen německý tým klimatologů vedený Oliverem Branchem z univerzity v Hohenheimu.
Má to ale několik podmínek. Panely musejí být zatemnělé, aby pohlcovaly teplo. Musejí být umístěny ve vhodném prostředí, pokud možno v písku, jenž odráží sluneční záření. Ve své studii, která byla zveřejněna na webu European Geosciences Union, navíc němečtí experti zjistili, že solární farmy musí přesáhnout rozměry patnácti kilometrů čtverečních, aby tento efekt mohl nastat.
„Zvýšená absorpce tepla na povrchu v kontrastu s relativně odrazivým pískem, který vše obklopuje, znatelně zvýší vzestupné proudy neboli konvekci, která je hnacím motorem tvorby mraků,“ napsali autoři výzkumu.
Řada výzev
Jinými slovy, černé panely absorbují teplo a současně ho nadnášejí nad sebe, zatímco písek ho odráží. Dochází k „nabourání“ proudů větru a srážkám.
Tím ale výzvy ještě nekončí. Bez vzdušné vlhkosti totiž nezaprší. Vědci ale určili jako dostačující zdroj vlhkosti vlhký vítr z Perského zálivu vanoucí ve vyšších vrstvách atmosféry.
Aby se voda dostala k lidem, bude nutné investovat i do infrastruktury pro zachycení vody, nejen do rozsáhlých solárních farem.
Dobrou zprávou je, že dnes už se vyrábějí dostatečně velké solární farmy k ovlivňování klimatu. Špatnou ale, že se produkují hlavně reflexní panely, aby naopak ochlazovaly okolí. Čínští vědci navíc před pár lety varovali před negativními dopady tohoto nabourávání proudů. V roce 2020 zjistili, že solární farma o rozloze více než milion kilometrů čtverečních na Sahaře by sice mohla zvýšit lokální srážky a vést k rozkvětu života, čím severněji by ale srážky posunula, tím více by trpěla špatným zásobováním vodou a suchem Amazonie.
Branch však vidí v této metodě potenciál. S kolegy zjistil, že solární elektrárna o rozloze dvaceti kilometrů čtverečních by zvýšila množství srážek o skoro 600 tisíc metrů krychlových. Pokud by se deště v daném regionu vyskytly desetkrát během léta, zajistily by podle expertů dostatek vody na celý rok pro více než 30 tisíc lidí.
Studie nastavila použití této metody pro Saúdskou Arábii, využít by však šla i jinde. Vědci už si vybrali pro další výzkumy mexický poloostrov Baja a Nambii. Zda to však povede k reálné praxi, zatím není jasné.
