Jedním z nezapomenutelných okamžiků bylo, když Pokorná emigrovala s manželem do Německa. S sebou si vzala zarámovanou fotografii Harapese v kostýmu Romea s jeho věnováním: „Terezko, neztrácej naději, všechno dobře dopadne.“ Toto věnování se stalo majákem naděje v těžkých dobách. Pokorná vzpomíná na období, kdy nebyla přijata na další stupeň konzervatoře kvůli politickým posudkům, a jak Harapes byl právě v těchto krizových okamžicích velkou oporou – nejen jí, ale všem svým přátelům.
Harapes byl známý nejen svou kariérou, ale také svým osobním kouzlem, které přitahovalo ženy. „Byl zejména miláčkem žen,“ potvrzuje Pokorná, „ale věděl, že právě proto musí na sobě pracovat víc než ostatní.“ Jeho vztahy s muži často komplikovala žárlivost, ale mezi jeho opravdové přátele patřili Juraj Herz a Zdeněk Merta. I když Harapes na jevišti působil jako okouzlující tanečník, jeho osobnost byla mnohem hlubší a komplexnější.
