Nepředstavitelný smutek v životě Harapese nastal s odchodem jeho blízkých přátel, což zanechalo v jeho duši hluboké jizvy. Smrt Hanky Zagorové a dalších blízkých lidí se stala těžkým nárazem jeho životní energie. Přes všechny tyto ztráty se však Harapes nevzdal svého zájmu o život a své místo v uměleckém světě.

Vztah Harapese a Terezy Herz Pokorné byl pro ni oporou a inspirací v jejích vlastních životních cestách. Tento příběh přátelství ukazuje, že i ve světě, kde často vládne iluze, mohou vznikat opravdová a trvalá pouta. Harapes bude navždy v paměti českého národa jako nejen mistr baletu, ale také jako člověk mimořádného charakteru a velké srdce.