Největší hrozbou u některých vakcín proti covidu-19 jsou závažné vedlejší účinky v podobě krevních sraženin, které mohou člověka i zabít. Týká se to především očkovací látky společnosti AstraZeneca. Němečtí vědci nyní hlásí, že už ví, jak mohou tento problém napravit, píší Financial Times.
Profesor Rolf Marschalek z Goethova institutu ve Frankfurtu studuje problém krevních sraženin po očkování od března. Nyní už podle jeho slov přišel na klíčový zádrhel. Vakcíny společnosti AstraZeneca a Johnson&Johnson jsou tzv. vektorové vakcíny. Používají oslabený virus jako nosič genetické informace o tom, jak vyrobit spike protein, na nějž pak tělo reaguje protilátkami, do organismu.
Podle Marschalkovy teorie vakcíny posílají genetickou informaci přímo do buněčného jádra a ne do cytosolu (vnitrobuněčné tekutiny), v němž normálně virus produkuje proteiny. V buněčném jádru se určité části spike proteinu rozdělí a vytvoří mutantní verze, které se nejsou schopny navázat na buněčnou membránu. Tyto plovoucí zmutované proteiny poté volně putují tělem a zhruba v jednom člověku ze statisíce mohou spustit proces, který vede ke krevním sraženinám.
„Když se tyto virové geny dostanou přímo do jádra, mohou způsobit problémy,“ řekl Marschalek. Vakcíny na bázi mRNA, tedy Pfizer/BioNTech a Moderna, naopak tyto informace posílají přímo do cytosolu a ne buněčného jádra.
Závažná reakce na očkování zbrzdila vakcinaci těmito adenovektorovými látkami v Evropě. Ve Spojeném království se krevní sraženiny objevily u 309 z 33 milionů naočkovaných lidí, 56 lidí zemřelo. V zemích EU byly zaznamenány krevní sraženiny zhruba u 142 lidí ze 16 milionů příjemců vakcíny.
Vakcíny potřebují opravit
Marschalek věří, že problém jde opravit: výrobci vakcíny musí nakódovat genové sekvence tak, aby se nerozpadly. Jeho laboratoř už kontaktovala společnost Johnson&Johnson, která chce, aby na „opravu“ její vakcíny profesor osobně dohlížel.
Podle Marschalka je genetická informace pro výrobu spike proteinu ve vakcíně Johson&Johnson méně náchylná k rozpadu uvnitř buněčného jádra a proto je nežádoucí reakce u této vakcíny méně obvyklá. V USA, kde se touto vakcínou už očkuje, se krevní sraženiny objevily u osmi lidí ze zhruba 7,4 milionu naočkovaných.
„Johnson&Johnson se nyní snaží vakcínu optimalizovat,“ řekl Marschalek. „Máme nyní v ruce nějaká data a můžeme firmám poradit, jak tyto sekvence změnit, abychom zamezili jejich nežádoucímu rozpadu,“ dodal.
Zatímco někteří vědci jeho teorii podporují, jiní poukazují na to, že je jen jedna z mnoha, a že na to, aby se potvrdila, jsou potřeba další důkazy.
„Zatím není žádný důkaz, který by podpořil, že rozpad spike proteinu přímo vede ke tvorbě trombóz,“ řekl například profesor Johannes Oldenburg z univerzity v Bonnu. „Je to stále hypotéza, která potřebuje dokázat.“
Marschalek ale řekl, že svou studii předložil přímo vládnímu Paul-Ehrlich Institute, což je hlavní poradní orgán německého kabinetu ohledně vakcinace. „Naším zjištěním byli překvapeni, protože o problému rozpadu zatím nikdo neuvažoval,“ řekl vědec.