Čína se potýká s extrémními dešti a záplavami. Nejlidnatější zemi světa navíc zasáhla extrémní vedra a roste tam počet případů covidu-19. Čínská vláda chce zlepšit obranyschopnost země vůči klimatické změně. Informovala o tom stanice CNN a agentura Reuters.
Čína je na klimatické změny citlivá. Mezi lety 1951 až 2020 rostla podle CNN průměrná roční povrchová teplota v Číně tempem 0,26 stupně Celsia za desetiletí, což je nad průměrem ve zbytku světa. Výsledek? Čína se potýká s extrémními jevy počasí a platí za odstrašující příklad pro zbytek světa.
V květnu začalo v Číně období dešťů. Zejména na jihu země velké bouře zapříčinily masivní záplavy a sesuvy půdy. Desítky lidí zemřely a miliony utekly. Co však zůstalo, byly miliardové ekonomické ztráty.
V červnu extrémní srážky lámaly rekordy zejména v pobřežních provinciích Fu-ťien, Kuang-tung a oblasti Kuang-si. V tuto dobu přitom severní Čínu zasáhla úmorná horka dosahující 40 stupňů Celsia.
Scientists have been warning for years that the climate crisis would amplify extreme weather, making it deadlier and more frequent. Now, like much of the world, China is reeling from its impact. https://t.co/AHZnQQWDis
— CNN Philippines (@cnnphilippines) July 21, 2022
Aktuálně tato vedra tyranizují polovinu země a ovlivnila na 900 milionů lidí, tedy asi 64 procent čínské populace. Nejvyšší stupeň varování před vysokými teplotami vydalo 84 měst. Národní klimatické centrum naměřilo v provincii Che-pej a Jün-nan 44 stupňů Celsia.
Čínu známou radikální pandemickou politikou současně trápí nárůst pozitivních případů nemoci covid-19. Stát k včerejšímu dni podle Reuters evidoval 826 nových případů infekcí.
Lidé jsou nuceni stát v extrémních vedrech na Slunci ve frontách kvůli testování. Největší rizika se vztahují na starší osoby a personál testovacích center. Na sociálních sítích se údajně šíří videa, na nichž lékaři v testovacích centrech kolabují.
Plán včasných reakcí
Vlna veder rovněž způsobuje výpadky elektřiny a poškozuje rostlinnou produkci v zemi, což se nakonec podepíše na cenách potravin. Extrémní přírodní jevy stojí Čínu ročně asi 238 miliard dolarů.
„Předpokládáme, že od července do srpna Čínu postihne více extrémních povětrnostních jevů. Regionální záplavy a sucho budou silnější než obvykle,“ varoval Yao Wenguang, úředník ministerstva vodních zdrojů, který dohlíží na prevenci povodní a sucha.
China’s Shenzhen vows to ‚mobilise all resources‘ to curb COVID spread https://t.co/pdcSqNhFGf pic.twitter.com/NniUEuhSCo
— Reuters (@Reuters) July 21, 2022
Letos v červnu čínská vláda představila plán pro zlepšení včasných reakcí na extrémní přírodní jevy související se změnou klimatu.
„Změna klimatu již přinesla vážné nepříznivé dopady na přírodní ekologický systém Číny a nadále se šíří a proniká do společnosti a ekonomiky,“ uvedli v prohlášení představitelé Číny, kteří se zavázali, že se země stane do roku 2035 „společností odolnou vůči změnám klimatu“.
Toho chce dosáhnout postavením celostátního systému pro monitorování, hodnocení klimatických rizik a posílením schopností včasného varování.
Podle vedoucí klimatického a energetického projektu Greenpeace ve východní Asii Liu Junyan je vládní plán ambiciózní. Nepočítá však s lokálními klimatickými událostmi. „Místní vlády potřebují podrobnější a hmatatelnější plány,“ prohlásila Junyan.