Účast státního činitele na výbuchu ropovodů Nord Stream v loňském roce je „rozhodně hlavním scénářem“, ačkoli potvrzení totožnosti bude obtížné. Uvedl to ve čtvrtek švédský prokurátor, který útok vyšetřuje. Informovala o tom agentura Reuters či AP News.
V září 2022 několik nevysvětlitelných podvodních výbuchů protrhlo Nord Stream 1 a nově vybudovaný plynovod Nord Stream 2, které spojují Rusko a Německo přes Baltské moře. K výbuchům došlo v ekonomických zónách Švédska a Dánska. Obě země tvrdí, že výbuchy byly úmyslné, ale dosud nezjistily, kdo je za ně zodpovědný.
Swedish prosecutors say a state actor is the most likely culprit for the explosions that incapacitated the Nord Stream gas pipelines last year, an act deemed as sabotage. However, they caution that the identity of the perpetrator is still unclear and hi… https://t.co/mDtzKtZFsp
— KSTP (@KSTP) April 6, 2023
Na plynovodech Nord Stream 1 a 2, které vedou z Ruska do Německa přes Baltské moře, byly 26. a 27. září objeveny celkem čtyři úniky.
Dva úniky byly ve švédské ekonomické zóně severovýchodně od dánského ostrova Bornholm a dva v dánské ekonomické zóně jihovýchodně od Bornholmu. Švédská i dánská seismická měření ukázala, že k výbuchům došlo několik hodin před objevením úniků.
Bude obtížné najít pachatele
K výbuchu ve švédské zóně došlo v hloubce 80 metrů, což podle švédského prokurátora zkomplikovalo vyšetřování. „Věříme, že bude poměrně obtížné určit, kdo to udělal,“ řekl prokurátor Mats Ljungqvist agentuře Reuters v telefonickém rozhovoru.
V prohlášení také uvedl, že vyšetřování jeho úřadu se zaměřuje na prozkoumání, zda tímto činem nebyly ohroženy švédské zájmy nebo švédská bezpečnost.
Švédské úřady také chtějí podle AP News zjistit, zda byly výbuchy připraveny na jejich území. „Doufáme, že budeme schopni potvrdit, kdo tento zločin spáchal, ale je třeba poznamenat, že to bude pravděpodobně obtížné vzhledem k okolnostem,“ řekl Ljungqvist.
Vyšetřování stále pokračuje.
Vyšetřovatelé zjistili, jaký typ výbušniny byl použit
Ruská invaze na Ukrajinu postavila závislost Evropy na ruském zemním plynu do politického centra pozornosti. Zničení plynovodů Nord Stream urychlilo přechod bloku k jiným dodavatelům energie.
Nord Stream 1 a Nord Stream 2, z nichž každý se skládá ze dvou potrubí, postavil ruský státem kontrolovaný Gazprom k čerpání 110 miliard metrů krychlových (bcm) zemního plynu ročně do Německa.
Ljungqvist uvedl, že vyšetřovatelé byli schopni určit, jaký typ výbušniny byl použit, a že vyloučili „velmi velký počet aktérů“. Odmítl však výbušninu jmenovat s odkazem na pokračující vyšetřování. I když nebyl učiněn žádný závěr, existuje řada teorií o tom, kdo a jak vyhodil potrubí do povětří.
Německo potvrdilo, že jeho vyšetřovatelé provedli v lednu razii na lodi, která mohla být použita k přepravě použitých výbušnin. Německá média uvedla, že člun mohla použít malá ukrajinská nebo proukrajinská skupina.
Hlavní scénář
Ljungqvist řekl, že nelze zcela vyloučit, že za útokem stála nezávislá skupina na rozdíl od státního aktéra, ale že je to nepravděpodobné. „Existují určité společnosti, které mají určité speciální úkoly, což znamená, že by to teoreticky mohly provést,“ řekl. „Nic nevylučujeme, ale to, že za tím přímo nebo alespoň nepřímo stojí státní aktér, je vzhledem ke všem okolnostem samozřejmě náš absolutně hlavní scénář.“
Americký novinář Seymour Hersch začátkem tohoto roku uvedl, že za útokem stály americké úřady s pomocí norské armády. Spojené státy i Ukrajina popřely, že by měly s útoky cokoli společného, stejně tak Rusko. Moskva, aniž by poskytla důkazy, obvinila z výbuchů západní sabotáž.