Přezdívalo se mu „novodobý Darwin“. Americký přírodovědec Edward O. Wilson, jenž byl považován za jednoho z předních světových odborníků na ochranu přírody, zemřel v neděli ve věku 92 let. Na základě prohlášení jeho nadace o tom informují světová média.
Americký biolog Edward Osborne Wilson byl světoznámým entomologem specializujícím se na studium mravenců, ale i profesorem na Harvard University a autorem více než 30 knih.
„E. O. Wilson byl nazýván ‚Darwinovým přirozeným dědicem‘ a byl láskyplně znám jako ‚mravenčí muž‘ pro svou průkopnickou práci jako entomolog,“ napsala nadace.
Narodil se 10. června 1929 v Birminghamu v Alabamě. Jeho rodiče se rozvedli a on následně prožil kočovné dětství se svým otcem alkoholikem, uvádí The Guardian.
Již jako dítě trávil Wilson čas v lese sbíráním různého hmyzu. Kvůli nehodě měl totiž zhoršené vidění a soustředil se tak na drobnější tvory, na které se mohl podívat zblízka.
70 let pak působil jako vědec na Harvard University. Mimo to, že dosáhl statutu profesora, spravoval také tamní sbírky. Během svého života objevil více než 400 druhů mravenců.
Stojí také za projektem Half-Earth Project, který požaduje ochranu poloviny pevniny a moře na planetě. Cílem je udržet dostatek různorodých a dobře propojených ekosystémů, uvádí agentura Reuters.
Dle deníku The Guardian uvedl, že zničit deštný prales za účelem ekonomického zisku je jako spálit renesanční obraz, aby se uvařilo jídlo.
Je držitelem i nejvyššího amerického vědeckého vyznamenání
Během života obdržel mnohá ocenění včetně National Medal of Science, nejvyššího amerického vědeckého vyznamenání. V roce 1995 ho časopis Time zařadil mezi 25 nejvlivnějších Američanů, dodává dál deník.
Média také poukazují na to, že mezi jeho nejkontroverznější práce patří Sociobiology: the New Synthesis z roku 1975. Tato kniha byla postavená na tom, že veškeré lidské chování jako je například altruismus bylo předurčeno geny, nikoli naučeno. To mu přineslo vlnu kritiky.
V rámci studia mravenců pak přispěl například objevem toho, jak tito živočichové komunikují a sdělují si, kde je potrava, či zdali hrozí nebezpečí. Využívají totiž feromony.
Přestože mu již bylo přes devadesát let, ještě v nedávné době vydal poslední ze série knih o biologické rozmanitosti. Dvě knihy – On Human Nature v roce 1979 a The Ants v roce 1991, mu přinesly navíc Pulitzerovu cenu, uvádí The Guardian.
Během pozdních let svého života se snažil sjednotit vědecké a náboženské komunity, čemuž se věnoval i v knize z roku 2006 The Creation: An Appeal to Save Life on Earth.
„Máme emoce z doby kamenné, středověké instituce a božskou technologii,“ sdělil.
Příčinu úmrtí nadace neuvedla.