Společnost GSK pořádá ve čtvrtek 27. února tiskovou konferenci, která se bude věnovat problematice pásového oparu a jeho možným dopadům na kvalitu života. Tisková konference se koná během Týdne povědomí o pásovém oparu (Shingles Awareness Week) a vystoupí docentka MUDr. Jitka Fricová, Ph.D, vedoucí lékařka Centra pro léčbu bolesti ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, a pacienti, kteří popíší své zkušenosti s tímto onemocněním.
Přenos z pražského Opera můžete sledovat od 10:00
Pásovým oparem může onemocnět každý, kdo prodělal plané neštovice. Z dostupných dat navíc vyplývá, že ho v průběhu života může prodělat až 1 ze 3 lidí. Pacienti, kteří si onemocněním prošli, často hovoří, že je velmi nepříjemné, doprovázené bolestmi, které je mohou i na delší čas vyřadit z běžného života. Navzdory možné závažnosti pásového oparu a jeho možným dlouhodobým dopadům na kvalitu života, řada lidí stále toto onemocnění a jeho vážné následky nezná.
Pásový opar se projevuje bolestivou vyrážkou, která se vyskytuje obvykle na jedné straně těla, často na trupu nebo obličeji. „Onemocnění se u mě poprvé objevilo před několika lety během natáčení, kdy člověk často pracuje pod velkým psychickým i fyzickým vypětím,“ zmiňuje herečka Denisa Nesvačilová. „Pásový opar jsem měla opakovaně a vždy mu předcházelo náročnější pracovní období a stres. Zasáhl mi obličej, konkrétně oblast okolo oka, nemohla jsem pracovat a omezovalo mě to v každodenních aktivitách. Navíc trpím těžkým atopickým ekzémem, a tak jakékoliv další onemocnění, které postihuje i kůži, je pro mě o to více nepříjemné.“ uvádí.
Riziko rozvoje pásového oparu a jeho komplikací, jako je postherpetická neuralgie, stoupá od 50 let věku. Dalšími rizikovými skupinami jsou osoby s jinými základními onemocněními, jako jsou například onkologická onemocnění, cukrovka, CHOPN, astma, chronické onemocnění ledvin, kardiovaskulární onemocnění a další.
Lidé často nevědí, že proti tomuto onemocnění existuje účinná prevence. Podle odborníků může být důvodem zejména malé povědomí o pásovém oparu jako takovém. Dle průzkumů, který si na podzim nechala vypracovat farmaceutická společnost GSK, ví v České republice o možnostech prevence proti pásovému oparu pouze 28 % lidí ve věku 50 let a více.
“Pásový opar mě zastihl náhle a bez varování. Bylo mi 60 let a cítil jsem se velmi dobře, pravidelně jsem sportoval, otužoval se. Bolest spojená s pásovým oparem byla nejhorší, jakou jsem kdy v životě zažil. Dva týdny jsem nemohl pracovat, byl jsem omezený při každodenních činnostech i spánku. Naštěstí mi bylo onemocnění diagnostikováno včas a byla mi nasazena správná léčba. Přesto jsem se s následky potýkal ještě několik týdnů po prodělání pásového oparu“, uvádí pan Michal.
Právě za účelem zvýšení povědomí o pásovém oparu vznikají po celém světě nejrůznější iniciativy, které mají za cíl šířit osvětu o tomto onemocnění, jeho projevech i možných následcích. Jednou z nich je Týden povědomí o pásovém oparu (Shingles Awareness Week), který se koná pravidelně již několik let a do kterého se letos zapojí více než 40 zemí.
O společnosti GSK
GSK je globální biofarmaceutická společnost, jejíž snahou a cílem je spojovat vědu, technologie a talent, abychom byli společně před onemocněními o krok napřed. V příštích 10 letech chceme pozitivně ovlivnit zdraví 2,5 miliardy lidí. Naše smělé cíle týkající se léčby pacientů se odrážejí v nových závazcích k růstu a zásadní změně ve výsledcích. Soustřeďujeme se na inovace v oblasti vakcín a speciálních léčivých přípravků, abychom tak maximálně využili stále širší možnosti týkající se prevence a léčby onemocnění. V samém jádru tohoto přístupu se nachází naše zaměření na výzkum a vývoj v oblasti imunitního systému, lidské genetiky a pokročilých technologií, jakož i naše celosvětově vedoucí postavení ve vývoji vakcín a léčivých přípravků. Zaměřujeme se na čtyři terapeutické oblasti: infekční onemocnění, HIV, onkologii a imunologii. Další informace najdete na stránkách www.gsk.cz nebo www.gsk.com.
