Americký prezident Donald Trump ve středu večer (včera) v Růžové zahradě před novináři oznámil nová reciproční cla uvalená na země s „nespravedlivou“ obchodní bilancí vůči Spojeným státům. Nové zdanění se pohybuje od 10 do téměř 50 procent v závislosti na každé zemi. Ekonomové varují před zničujícími důsledky pro USA. Informují o tom AP a CNN.
„Dělají to nám, my to uděláme jim. Tento den se zapíše do historie jako den, kdy se znovu zrodil americký průmysl, den, kdy Amerika znovu získala svůj osud, a den, kdy jsme začali dělat Ameriku znovu bohatou,“ prohlásil Trump s tím, že se jedná o jeden z nejdůležitějších dnů v historii USA, protože se podle něj vrací „zlatý věk Ameriky“.
#BREAKING: The tariffs include a 34% tax on imports from China, a 20% tax on imports from the European Union, 25% on South Korea, 24% on Japan and 32% on Taiwan. ➡️ https://t.co/xizICvFWno pic.twitter.com/zv3erfMFLp
— WNYT NewsChannel 13 (@WNYT) April 2, 2025
Trump oznámil nová reciproční cla. Nejnižší sazba bude činit 10 procent, celkem 60 zemí označovaných Trupovou administrativou za „nejhorší provinilce“, bude platit polovinu toho, co účtují Spojeným státům. Není přitom jasné, jak Bílý dům k představeným číslům přišel, prezident to během projevu neprozradil.
EU zasáhne clo ve výši 20 procent. Ještě je na tom ale dobře, takové Švýcarsko může očekávat celní sazbu 31 procent a Kambodža 49 procent. Na Vietnam se má vztahovat clo ve výši 46 procent, Tchaj-wan 32 procent, Japonsko 24 procent, Indii 26 procent, Jižní Koreu 25 procent a Thajsko 36 procent. Trump představil tabulku, která ukazuje míru zdanění amerického dovozu a odvetná cla.
Na Čínu uvalil clo ve výši 34 procent. Druhá největší ekonomika však dosud podléhá 20procentním clům. Celkové zatížení tak dosahuje 54 procent.
Kromě toho oznámil Trump plošné 25procentní clo na auta a autodíly. Stejně vysokým clem již dříve zatížil veškerý dovoz oceli a hliníku. Nové reciproční tarify se na tohle zboží vztahovat nebudou.
Recept na prohrané volby
Základní clo ve výši 10 procent, které Trump obhajoval „ekonomickou nouzí“, vstoupí v platnost 5. dubna. To se vztahuje na ekonomiky, jako je Velká Británie, Brazílie, Austrálie, Turecko, Kolumbie, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty. A reciproční pak 9. dubna. Dovozci ho začnou platit 10. dubna.
Zasažené země bezprostředně nezavedly odvetná opatření, řada z nich je ale má připravená. Americký ministr financí Scott Bessent vyzval svět ke zdrženlivosti. „Uklidněte se, přeberte si to a počkejte, jak se situace vyvine. Protože pokud budete oplácet, dojde k eskalaci,“ uvedl Bessent.
Protiopatřeními už otevřeně pohrozila Čína. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen zdůraznila, že EU je otevřena rozhovorům s americkou administrativou, pokud však jednání selžou, je připravena odpovědět.
Tchaj-wan označil clo za nepřiměřené, Japonsko volá po zrušení opatření. Reagovat se chystá i Brazílie.
K Trumpovým clům se vyjadřují i ekonomové. Analytici finanční společnosti JPMorgan varují, že pokud vejdou v platnost, americká i celosvětová ekonomika skončí v recesi. Podle dřívějších odhadů způsobí obchodní válka v USA recesi na 40 procent. Trump také slíbil, že sníží Američanům daně. Cla je však naopak zvýší o 660 miliard dolarů ročně. Prudce porostou ve Spojených státech i ceny.
David Beckworth, ekonom dříve pracující pro americké ministerstvo financí, označil cla za „dokonalý recept na stagflaci a prohrané volby“. Upozornil, že kombinace rostoucích cen dováženého zboží a narušení mezinárodního obchodu bude pro americkou ekonomiku „děsivá“. Stagflace je termín, který vyjadřuje nárůst inflace a současně probíhající zpomalování ekonomiky.
Dodal, že mnoho zemí po celém světě se propadne do recese. Záleží ale, jak dlouho zůstanou tarify v platnosti a jak budou zasažené státy reagovat.