Klimatické změny mění svět a lékaři v Evropě se na to musí připravit. Exotické nemoci se stanou běžnými a zhorší se průběh běžných chronických chorob. V rámci evropské iniciativy se tomu přizpůsobí i lékařské fakulty. Do svých osnov zahrnou změnu klimatu a její dopad na veřejné zdraví, píše The Guardian.
Je potřeba, aby veřejné zdraví a lékaři byli připraveni na klimatickou krizi. Vznikla proto iniciativa Evropská síť pro vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví (ENCHE) vedená Glasgowskou univerzitou ve Skotsku.
Začlení se pětadvacet lékařských univerzit. Inciativu podporuje Světová zdravotnická organizace (WHO) spolu se soukromými farmaceutickými a zdravotními podniky a Health Systems Task Force, inciativou zaměřenou na dekarbonizaci zdravotnictví.
Europe’s medical schools to give more training on diseases linked to climate crisis https://t.co/62rUTxLQTD pic.twitter.com/npvigRJOTt
— Guardian World (@guardianworld) October 14, 2024
Upravené osnovy mají podle informací deníku The Guardian připravit budoucí lékaře na zdravotní hrozby klimatických změn. Připravit se musí hlavně na nárůst případů nemocí přenášených komáry jako malárie nebo horečka dengue.
Studenti se budou učit rychle rozpoznat a efektivněji léčit nemoci spojené s úpalem a budou připravování na nárůst případů rakoviny, srdečních nemocí i cukrovky – tedy nemocí nezpůsobených, ale zhoršovaných klimatickými změnami.
Lepší zdraví, méně emisí
„Změna klimatu nutně nevytváří celou řadu nových nemocí, které jsme dosud neviděli, ale zhoršuje ty, které již existují,“ uvedla pro The Guardian Dr. Camille Huster, spolupředsedkyně iniciativy z Glasgowské univerzity.
Ve výuce na fakultách by se měla odrazit i antimikrobiální rezistence – tedy odolnost patogenů vůči současným lékům. I tento problém zhoršuje změna klimatu. Studenti rovněž budou povzbuzováni k předepisování „zelené léčby“.
To znamená, že coby lékaři pacientům doporučí chůzi místo jízdy autem, pobyt v přírodě nebo kolektivní zahradničení. Zdravotnictví zodpovídá za více emisí než letecký průmysl, lékaři proto mají motivovat veřejnost k větší péči o své zdraví.
Lepší zdraví a méně nemocí znamená méně cest za doktory a méně emisí, vysvětluje Huster. Lékaři by podle ní měli reagovat na problémy spojenými s klimatickou krizí stejně jako na krizi obezity nebo kouření, uvedla expertka.
